Vize kooperativní budoucnosti: z Bratislavy nejen pro střední Evropu

Autor/ka: Alternativa Zdola
Na mezinárodní konferenci o družstevnictví pro 21. století v Bratislavě byl analyzován současný stav družstevnictví v zemích visegradské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Účastníci z celého světa a z různých sektorů se shodli, že družstva mohou, dokážou a v zájmu celé společnosti mají budovat „lepší svět".

 

Ve dnech 4. až 6. prosince 2014 se v Bratislavě konala mezinárodní interdisciplinární konference Vize kooperativní budoucnosti: družstevnictví pro 21. století nejen v Evropě. Její účastníci diskutovali o postavení a úloze družstev v zemích visegradské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko), ovšem v širším kontextu zkušeností ze západní a jihovýchodní Evropy. Konference byla součástí projektu Družstevní ekonomika jako cesta k inkluzivnímu sociálnímu a hospodářskému rozvoji, který podpořil Mezinárodní visegradský fond.

Konference se zúčastnilo více než 40 účastníků nejen ze střední Evropy, ale i z Bulharska, Řecka, Turecka, Nizozemska, Spojených států a Brazílie. Byli to lidé z místní i celostátní politiky, akademické sféry, nevládních neziskových organizací a samozřejmě z praxe – výrobních, spotřebních, bytových a kulturních družstev a jejich svazů. Konkrétně například Iveta Chmelová, předsedkyně Slovenského svazu výrobních družstev.

Českou republiku v projektu zastupuje iniciativa Alternativa zdola. Ilona Švihlíková vystoupila v několika panelových diskusích. „Je ostuda, jak české vlády, včetně těch, které vedla a vede sociální demokracie, přehlížejí družstevní hnutí. Přitom se ukazuje doslova po celém světě, že družstevnictví významně přispívá ke společenské soudržnosti a udržitelnému rozvoji. Zcela aktuálně se Česká národní banka pokouší legislativní cestou prakticky zlikvidovat sektor družstevních záložen. Tomu musíme zabránit. Kde byly spáchány trestné činy, jistě mají být potrestány. ´Kampeličky´ mohou jistě být omezeny co do velikosti (výše základního kapitálu nebo počtu členů), ale musejí mít zaručený prostor pro zodpovědné a efektivní hospodaření s vklady svých členů. Navržená novela příslušného zákona je v tom ale krutě omezuje," upozorňuje Ilona Švihlíková.

Jak ukazují tuzemské historické i současné zahraniční zkušenosti (např. ze Španělska a Velké Británie), početná, „dostupná", dobře fungující finanční družstva jsou přitom takřka nutnou podmínkou pro rozvoj celého sektoru. Účastníci konference se shodli, že mnohá středoevropská družstva mají velký potenciál k inovacím, ale nemohou ho uplatnit kvůli faktické podkapitalizaci a špatnému přístupu ke konvenčním úvěrům. „V úterý 9. prosince tak nebudou poslanci rozhodovat jen o osudu několika zbývajících ´kampeliček´ v Česku, ale mohou, bohužel, podstatně ztížit rozvoj celého družstevního sektoru," připomíná Švihlíková.

Další účastníci z ČR prezentovali své zkušenosti s družstevním a sociálním podnikáním a názory na ně: Jiří Guth (Měšťanský pivovar Borovany a Kulturní noviny), Miroslav Kerouš (DUP Pelhřimov), Markéta Vinkelhoferová (Fair & Bio) a Petr Jelínek (Autonapůl a Kulturní noviny). Akademickou sféru zastupovala ekonomka Magdalena Hunčová (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem) a politický filozof Martin Škabraha (Univerzita Palackého v Olomouci).

Partneři projektu ze všech visegrádských států se shodli, že v části společnosti dosud převládá naprosto mylná představa o družstvech jako nějakém komunistickém přežitku. Resentimenty vůči družstvům na konferenci kritizoval i Ľuboš Blaha, poslanec slovenského parlamentu (předseda výboru pro evropské záležitosti). „Kvůli bývalému režimu má vůči družstvům mnoho lidí ve střední a východní Evropě negativní předsudky, což musíme překonat. Na Západě se ale družstevnictví kontinuálně rozvíjí a myšlenky sociální ekonomiky podporuje i Evropská unie. Družstevní, demokratická ekonomika je v principu spravedlivější než ta založená na ryze soukromém vlastnictví. Představuje významný stabilizační prvek v soudobé evropské společnosti, jak můžeme vidět od Španělska až po Skandinávii. Buďme rádi, že v 21. století můžeme navázat, politici i družstevníci, na odkaz Sama Jurkoviče na Slovensku a Františka Kampelíka v českých zemích – a učiňme tak. Přiblížíme se tím "lepšímu světu", což je i heslo mezinárodního družstevního hnutí," uzavírá Blaha.

 

 

Priemerne (0 Hlasy)

Novinky Novinky

utopia.sk

Späť do budúcnosti. Perspektívy družstevníctva v strednej Európe

V druhej zo série diskusií o Ekonomike ako priestore spolupráce sme diskutovali o problémoch a úspechoch družstevníctva v strednej Európe a jeho budúcnosti.

 

utopia.sk

Načo nám je práca? Diskusia o súčasnosti a budúcnosti práce

V prvej zo série diskusií o Ekonomike ako priestore spolupráce sme sa bližšie pozreli na to, čo dnes považujeme za prácu a ako by mohla vyzerať jej budúcnosť.

 

Zastavme dohodu CETA

Zastavme dohodu CETA

Viac ako 450 organizácií z Európskej únie a Kanady podpísalo spoločné vyhlásenie, ktoré odmieta obchodnú dohodu CETA a žiada všetkých volených zástupcov a zástupkyne, aby ju v procese schvaľovania nepodporili. Opodstatnené obavy obrovského množstva ľudí neboli vypočuté. V súčasnosti už máme k dispozícii veľa analýz a argumentov, ktoré potvrdzujú, že táto dohoda len prehĺbi problémy, s ktorými zápasia nielen EÚ a Kanada. Preto treba dohodu CETA zastaviť a s ňou aj akékoľvek ďalšie pokusy o presadzovanie obchodnej politiky, ktorá škodí ľuďom a životnému prostrediu.

Celý text výzvy v anglickom jazyku so signatármi a odkazmi na zdroje tvrdení vo vyhlásení je zverejnený na adrese:
http://www.s2bnetwork.org/european-canadian-civil-society-groups-call-rejection-ceta/

Český preklad textu vyhlásenia si môžete prečítať nižšie.

 

Koalícia občianskej spoločnosti vyzýva vlády Európskych krajín, aby odmietli dohodu CETA

Koalícia občianskej spoločnosti vyzýva vlády Európskych krajín, aby odmietli dohodu CETA

Brusel 22. september – Široká skupina občianskych a spotrebiteľských organizácií ako aj odborových zväzov vyzýva ministrov a ministerky EÚ, aby odmietli podpísať Komplexnú hospodársku a obchodnú dohodu(CETA) s Kanadou [1]. Ministri a ministerky zodpovední za obchod sa dnes a zajtra zídu v Bratislave, aby prediskutovali schválenie dohody CETA.

Vyhodíš ich dvermi, vracajú sa oknom

Vyhodíš ich dvermi, vracajú sa oknom

Je možné, že sa to skončilo? Ak áno, je to víťazstvo kampane, ktorá ešte pred časom vyzerala beznádejne, čeliac hradbe politickej, korporátnej a byrokratickej moci. Zdá sa, že TTIP – dohoda o transatlantickom obchodnom a investičnom partnerstve, je mŕtva. Nemecký minister hospodárstva Sigmar Gabriel vyhlásil, že „rokovania s USA fakticky zlyhali." Francúzsky premiér Manuel Valls oznámil, že rozhovory boli „jednoznačne zastavené". Podobne sa vyjadrili aj belgické a rakúske ministerstvá. Moc ľudí zvíťazila. Nateraz.

Akčná jeseň! Posledné dni dohody CETA

Akčná jeseň! Posledné dni dohody CETA

23. septembra 2016 sa v Bratislave stretnú ministri obchodu, aby sa pokúsili nájsť spoločnú pozíciu pred podpisom dohody o voľnom obchode medzi EÚ a Kanadou (The Comprehensive Economic and Trade Agreement, CETA). Táto chvíľa je nesmierne dôležitá, pretože ak sa zhodnú, CETA môže byť podpísaná a odoslaná do Európskeho parlamentu. Slovinsko, Rumunsko, Poľsko, Bulharsko a Valónsky parlament v Belgicku však vyjadrujú svoje znepokojenie a námietky proti prijatiu dohody CETA. Preto je veľmi dôležité, aby aj organízácie občianskej spoločnosti, združenia a odborové organizácie v nadchádzajúcom období prejavili svoj odmietavý postoj k dohode CETA. Spoločne tak pomôžu vytvárať tlak na ministrov obchodu, aby neodsúhlasili obchodnú dohodu, z ktorej budú mať prospech len korporácie, a ktorá poškodí záujmy občanov a pracujúcich.

Družstva přinášejí inspiraci a mají výsledky

Družstva přinášejí inspiraci a mají výsledky

Iniciativa Alternativa Zdola se v r. 2013 zapojila do projektu „Inclusive local economies through cooperatives development" podpořeného Visegrádským fondem. Projekt vede slovenské sdružení Utopia, zapojili se i maďarští a polští partneři. Hlavními cíli projektu bylo zmapovat postavení družstev v jednotlivých zemích a inspirovat se příklady dobré praxe jak v oblasti legislativní, tak v prezentaci ve sdělovacích prostředcích. Vyvrcholením projektu bude ve všech čtyřech zemích vytvoření „družstevního inkubátoru", který má sloužit jako informační a poradenské centrum pro zájemce o družstevnictví. Inspirací pro projekt se stala zpráva Evropského parlamentu z roku 2013, která hodnotila pozitivní příspěvek a odolnost družstev vůči krizi a nabádala členské státy k podpoře a posílení tohoto sektoru, včetně vytvoření potřební právní a finanční infrastruktury. Souvislost s lokální udržitelností i sociálními aspekty se odrazila v zaměření projektu, proto také název „Inkluzivní místní ekonomiky prostřednictvím rozvoje družstev."

 

 

Vize kooperativní budoucnosti: z Bratislavy nejen pro střední Evropu

Vize kooperativní budoucnosti: z Bratislavy nejen pro střední Evropu

Na mezinárodní konferenci o družstevnictví pro 21. století v Bratislavě byl analyzován současný stav družstevnictví v zemích visegradské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Účastníci z celého světa a z různých sektorů se shodli, že družstva mohou, dokážou a v zájmu celé společnosti mají budovat „lepší svět".
V Bratislave sa bude diskutovať o budúcnosti družstevníctva a sociálnej ekonomiky

V Bratislave sa bude diskutovať o budúcnosti družstevníctva a sociálnej ekonomiky

Od 4. do 6. decembra sa v Bratislave v Ústave vzdelávania a služieb uskutoční medzinárodná interdisciplinárna konferencia o európskom družstevníctve a sociálnej a solidárnej ekonomike Vízia kooperatívnej budúcnosti: Kooperativizmus pre 21. storočie v Európe a za jej hranicami. Cieľom konferencie je prediskutovať postavenie a úlohu družstiev a sociálnych podnikov v sociálnom a ekonomickom rozvoji v krajinách Vyšehradskej štvorky – na Slovensku, v Českej republike, Maďarsku a Poľsku a v širšom európskom kontexte (juhovýchodnej a západnej Európy). Na konferencii sa stretnú pohľady vychádzajúce z historickej a teoretickej reflexie aj z praxe. Konferencia je súčasťou projektu Kooperatívna ekonomika ako cesta k miestnemu inkluzívnemu sociálnemu a hospodárskemu rozvoju", ktorý podporil Medzinárodný vyšehradský fond.

5. července si připomínáme Mezinárodní den družstev vyhlášený OSN

5. července si připomínáme Mezinárodní den družstev vyhlášený OSN

Mezinárodní družstevní den se slaví každoročně první sobotu v červenci. Cílem dne je zvýšit povědomí veřejnosti o družstvech, prezentovat úspěchy a hodnoty mezinárodní solidarity, ekonomickou efektivitu družstev, principy rovnosti a družstevní demokracie, jakož i myšlenku světového míru.
First Previous Next Last

FB FB