Preskoč na obsah

Novinky

Späť

Vize kooperativní budoucnosti: z Bratislavy nejen pro střední Evropu

Autor/ka: Alternativa Zdola
Na mezinárodní konferenci o družstevnictví pro 21. století v Bratislavě byl analyzován současný stav družstevnictví v zemích visegradské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Účastníci z celého světa a z různých sektorů se shodli, že družstva mohou, dokážou a v zájmu celé společnosti mají budovat „lepší svět".

 

Ve dnech 4. až 6. prosince 2014 se v Bratislavě konala mezinárodní interdisciplinární konference Vize kooperativní budoucnosti: družstevnictví pro 21. století nejen v Evropě. Její účastníci diskutovali o postavení a úloze družstev v zemích visegradské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko), ovšem v širším kontextu zkušeností ze západní a jihovýchodní Evropy. Konference byla součástí projektu Družstevní ekonomika jako cesta k inkluzivnímu sociálnímu a hospodářskému rozvoji, který podpořil Mezinárodní visegradský fond.

Konference se zúčastnilo více než 40 účastníků nejen ze střední Evropy, ale i z Bulharska, Řecka, Turecka, Nizozemska, Spojených států a Brazílie. Byli to lidé z místní i celostátní politiky, akademické sféry, nevládních neziskových organizací a samozřejmě z praxe – výrobních, spotřebních, bytových a kulturních družstev a jejich svazů. Konkrétně například Iveta Chmelová, předsedkyně Slovenského svazu výrobních družstev.

Českou republiku v projektu zastupuje iniciativa Alternativa zdola. Ilona Švihlíková vystoupila v několika panelových diskusích. „Je ostuda, jak české vlády, včetně těch, které vedla a vede sociální demokracie, přehlížejí družstevní hnutí. Přitom se ukazuje doslova po celém světě, že družstevnictví významně přispívá ke společenské soudržnosti a udržitelnému rozvoji. Zcela aktuálně se Česká národní banka pokouší legislativní cestou prakticky zlikvidovat sektor družstevních záložen. Tomu musíme zabránit. Kde byly spáchány trestné činy, jistě mají být potrestány. ´Kampeličky´ mohou jistě být omezeny co do velikosti (výše základního kapitálu nebo počtu členů), ale musejí mít zaručený prostor pro zodpovědné a efektivní hospodaření s vklady svých členů. Navržená novela příslušného zákona je v tom ale krutě omezuje," upozorňuje Ilona Švihlíková.

Jak ukazují tuzemské historické i současné zahraniční zkušenosti (např. ze Španělska a Velké Británie), početná, „dostupná", dobře fungující finanční družstva jsou přitom takřka nutnou podmínkou pro rozvoj celého sektoru. Účastníci konference se shodli, že mnohá středoevropská družstva mají velký potenciál k inovacím, ale nemohou ho uplatnit kvůli faktické podkapitalizaci a špatnému přístupu ke konvenčním úvěrům. „V úterý 9. prosince tak nebudou poslanci rozhodovat jen o osudu několika zbývajících ´kampeliček´ v Česku, ale mohou, bohužel, podstatně ztížit rozvoj celého družstevního sektoru," připomíná Švihlíková.

Další účastníci z ČR prezentovali své zkušenosti s družstevním a sociálním podnikáním a názory na ně: Jiří Guth (Měšťanský pivovar Borovany a Kulturní noviny), Miroslav Kerouš (DUP Pelhřimov), Markéta Vinkelhoferová (Fair & Bio) a Petr Jelínek (Autonapůl a Kulturní noviny). Akademickou sféru zastupovala ekonomka Magdalena Hunčová (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem) a politický filozof Martin Škabraha (Univerzita Palackého v Olomouci).

Partneři projektu ze všech visegrádských států se shodli, že v části společnosti dosud převládá naprosto mylná představa o družstvech jako nějakém komunistickém přežitku. Resentimenty vůči družstvům na konferenci kritizoval i Ľuboš Blaha, poslanec slovenského parlamentu (předseda výboru pro evropské záležitosti). „Kvůli bývalému režimu má vůči družstvům mnoho lidí ve střední a východní Evropě negativní předsudky, což musíme překonat. Na Západě se ale družstevnictví kontinuálně rozvíjí a myšlenky sociální ekonomiky podporuje i Evropská unie. Družstevní, demokratická ekonomika je v principu spravedlivější než ta založená na ryze soukromém vlastnictví. Představuje významný stabilizační prvek v soudobé evropské společnosti, jak můžeme vidět od Španělska až po Skandinávii. Buďme rádi, že v 21. století můžeme navázat, politici i družstevníci, na odkaz Sama Jurkoviče na Slovensku a Františka Kampelíka v českých zemích – a učiňme tak. Přiblížíme se tím "lepšímu světu", což je i heslo mezinárodního družstevního hnutí," uzavírá Blaha.

 

 


Štúdie