Projekt má ambíciu koncentrovať informácie z rôznych zdrojov o občianskej participácii v stredoeurópsom regióne.

Súčasťou projektu je technologická a metodická podpora aktívnych občanov, komunít, samospráv a iných inštitúcií zavádzajúcich prvky občianskej a zamestnaneckej participácie.

Téme Participatívnych rozpočtov ako jednej z aplikácie občianskej participácie na úrovni samospráv sa venuje aj projekt Porto Alegre.

Novinky z komunít Novinky z komunít

Späť

Tisková zpráva Alternativy zdola, z. s. o výsledcích předvolebního dotazníkové průzkumu mezi senátními kandidáty 2016

Alternativa zdola, z. s., při příležitosti letošních senátních voleb uspořádala, podobně jako v případě voleb v minulosti, dotazníkové šetření mezi senátními kandidáty na několik vnitropolitických, ekonomických a zahraničně obchodních a bezpečnostních témat.

Z 233 kandidujících se podařilo vyhledat internetové spojení na 206 z nich, ve velké většině přímo osobní maily, často pak pracovní maily, v menší části pak alespoň na subjekty, za něž kandidují. Z velkých politických stran byli prostřednictvím volebního štábu, resp. tiskového oddělení osloveni kandidáti ANO, patrně ale asi došlo ke komunikačnímu šumu a odezva byla nulová. Nepomohly ani žádosti přes oficiální stránky jednotlivých kandidátů ANO o poskytnutí mailové adresy k zaslání dotazníku. Jedinou reakcí byla omluva Evy Kislingerové, kterou se podařilo oslovit přímo, kvůli zaneprázdnění pražským rozpočtem. Celkem zareagovalo bezmála 60 kandidátů, kteří vrátili 52 dotazníků. Dotazník od DSSS přišel s douškou, že reprezentuje pětici jejich kandidátů, takže za celkový počet kandidátů, kteří vrátili dotazník, lze považovat číslo 56, což představuje čtvrtinu kandidátů. Míra vyplnění dotazníků se ovšem liší, ne všichni vyplnili všechny otázky (nebylo to ani požadováno). Nejvíce vyplněných dotazníků zaslali kandidáti KSČM (15) a dále kandidáti kandidující přímo nebo v koalici za ODS (7), ČSSD, DSSS, SZ a TOP 09 (5). Žádný dotazník se nevrátil z volebních obvodů Nový Jičín a Frýdek-Místek.

Dotazník obsahoval celkem 18 uzavřených otázek, ovšem v případě energetiky s desítkami podotázek, a nabízel krom tradičních „ano-ne-nevím" v některých případech i různé varianty postojů k danému problému plus prostor k případnému doplnění odpovědí a k vyjádření na volné téma dle potřeb kandidáta. Otázky byly zaměřeny na problematiku celostátního referenda, na participativní rozpočet a jinou účast občanů na řízení veřejné správy a firem, na otázky sociálního bydlení, poskytování práce úřady, na energetickou a potravinovou bezpečnost, lokální ekonomickou a podobnou spolupráci, družstevnictví, na smlouvy TTIP a CETA a na postoj k cizím vojenským základnám v ČR a vysílání vojenských misí do zahraničí.

Ideologická dělíci linie mezi stranami někdy zřetelně vystupovala, jindy zcela mizela. Vysoké shody všech kandidátů bylo dosaženo kupř. v kladné odpovědí na další stavbu jaderných energetických bloků, přestože veřejnost je v tomto směru velmi rozpolcena, ala ještě vyšší shody bylo dosaženo v záporném pohledu na výstavbu uhelných elektráren. Bezvýhradná je podpora zateplování, naopak takřka neprůchozí je fotovoltaika na polích, zatímco na objektech je podporována. Rozdílné pohledy bez ohledu na politickou příslušnost přináší větrná energie či teplárny. Velmi vysoká shoda se rovněž ukázala v názoru, že sociální bydlení má zajišťovat obec s finanční podporou státu. Zde ale už přeci jen zaznělo pár hlasů z pravice, že to není věc veřejné správy. Takřka konsenus je v podpoře uplatňování participativních rozpočtů na obcích a krajích. Vysoký soulad vykazuje i odpověď na přijetí zákona o celostátním referendu, byť zde již podpora ze strany pravice citelně slábne. Ještě rozdílnější byly odpovědi na vyloučení některých témat z lidového hlasování. Naopak napříč politickému přesvědčení šel skoro jednotný hlas, že platnost referenda má být podmíněna nějakou určitou výší účasti, byť právě senátní volby, jichž se respondenti účastní jako kandidáti, dlouhodobě vykazují nejnižší účast ze všech druhů voleb. Vysokou shodu podpory získaly místní hospodářské cykly, a to až včetně případné podpory vzniku kampeliček. Postavení družstev je vnímáno v rozmezí mezi dostatečností stávajícího stavu (pravice) a podporou, někdy i včetně samostatného zákona (levice). Rozdíl mezi pravicí a levicí byl nejzřetelnější ohledně vztahu ke smlouvám TTIP a CETA, k umístění cizí vojenské základny v ČR a k vysílání českých vojáků na zahraniční vojenské mise, kdy kandidáti parlamentní pravice se vyslovovali pro a levice a mimoparlamentní pravice proti. Podle nemalé části zastánců pořádání vojenských misí by dokonce vyslání nemělo být podmíněno souhlasem RB OSN či přijímací země, ač jsou to podmínky, které pro vysílání misí požaduje mezinárodní právo. Naopak třeba kandidáti KSČM se masívně postavili proti vojenským misím vůbec.

Možnost vysvětlení postojů, uvedení dalších názorů, volebních priorit atd. využila jen menší část kandidátů. Dodávala např. že lidové hlasování by mělo být jen výjimečné, k významným otázkám, nebo že zmíněné základy musí být armád NATO apod. Mezi osobními prioritami vícekrát zaznělo snižování byrokracie, užší kontakt s voliči z místa apod. Miroslav Sládek a jeho stranický kolega (SPRRSČ M. Sládka) uvedli jako prioritu zrušení Senátu.

Výsledky průzkumu AZ zveřejňuje na své webstránce http://alternativazdola.cz/liferay/senatni-volby-2016 . Uveřejněny jsou jednak odpovědi jednotlivých kandidátů podle volebních obvodů a jednak jsou zveřejněny souhrné výsledky za početněji více zastoupené politické strany (min. tři kandidáti). Souhrny jsou dvojí – jedny jsou složeny jen z kandidátů reprezentující pouze jedinou stranu (např. ČSSD, KSČM, ODS), druhá skupina obsahuje kromě kandidátů z první skupiny i další kandidáty dotyčné strany kandidující ale i za jiné subjekty (např. souhrn ČSSD plus obahuje i kandidátku ČSSD/SZ, nebo souhrn ODS plus zahrnuje i společné kandidáty s KDU-ČSL, Moravany ap., TOP plus – se STAN apod.). Zájemce tudíž má možnost zjistit názory jednotlivých kandidátů třeba právě z jeho volebního obvodu a i se známit s trendem konkrétní politické strany.

Případné otázky můžete zaslat na mail karelruzickaabbb@seznam.cz, info@alternativazdola.cz, nebo se otázat telefonicky – 777 587 186.

 

Za Alternativu zdola Vám přeje pěkný den

Karel Růžička

předseda AZ

 

Praha 5. 10. 2016

Priemerne (0 Hlasy)


Novinky Novinky

utopia.sk

Právo na mesto a distribúcia priestoru

Myšlienka na právo na mesto je úzko spätá s francúzskym filozofom Henrym Lefebvreom. Jeho práca je reakciou na spoločenské vzťahy v liberálnom kapitalizme, ktoré tvarujú podobu dnešných miest. Lefebre vyzýva k radikálnej reštrukturalizácii spoločenských, politických a ekonomických vzťahov v meste a k prepracovaniu aktuálnej štruktúry liberálno-demokratického občianstva. Jeho koncept práva na mesto prepracováva rozhodovací proces v meste: preorientováva našu pozornosť od rozhodovania štátu smerom k produkcii mestského priestoru.

utopia.sk

Participatívny rozpočet pre Lisabon

Medzi európske mestá, ktoré hľadajú riešenie starých problémov ako aj rôznych novodobých komplikovaných fenoménov urbanistického, demografického a sociálneho rozvoja, už patrí aj hlavné mesto Portugalska Lisabon. Participatívny rozpočet sa ukazuje ako efektívne inovatívne riešenie najmä pre veľké mestá, ktoré bývajú (v niektorých súvislostiach paradoxne) veľmi často najväčšmi postihnuté hospodárskou krízou ako aj odcudzením jeho vlastných a novoprichádzajúcich obyvateľov.

utopia.sk

Ako hľadať spôsoby ochrany kultúrneho dedičstva

Medzi projekty v Latinskej Amerike, ktoré môžu poslúžiť ako dobrá inšpirácia aj pre Slovensko, určite patria prípady úspešnej rekonštrukcie historických objektov zdanlivo beznádejne odsúdených na zánik, a to nielen pre nedostatok financií, čo sa najčastejšie uvádza len ako vhodné a údajne neprekonateľné alibi, ale predovšetkým pre vytrvalý nezáujem obyvateľov, vedenia mesta či dediny alebo, ako je to často aj v prípade Slovenska – všeobecnej apatie, ktorá predpokladá, že daný stav je síce smutný, ale nedá sa zmeniť, lebo ľudia jednoducho nemajú žiadny vplyv.

utopia.sk

Participatívny rozpočet v Porto Alegre

Pri hľadaní spôsobov riešenia situácie sa o alternatívnom lokálnom  rozvoji začalo v Brazílii nanovo hovoriť až s vypuknutím krízy v 80.tych rokoch 20. storočia. Vzhľadom na sociálno-historický kontext a urbanistickú politiku príznačnú pre krajiny tretieho sveta, pri ktorej dochádza k čoraz hlbšiemu vylučovaniu celých skupín obyvateľstva a následne k ich právnej kriminalizácii neprekvapuje, že doposiaľ najznámejší medzinárodný model spravovania mesta sa začal práve v Latinskej Amerike.

utopia.sk

Participatívne rozpočty – nástroje participatívnej demokracie

Od definície k úsiliu

Participatívny rozpočet je proces priamej, dobrovoľnej a všeobecnej demokracie zabezpečujúcej ľuďom možnosť diskutovať o všetkom, čo sa týka verejného rozpočtu a politiky a zároveň prijímať relevantné rozhodnutia. Občan tak nielen že volí, ale je priamo vtiahnutý do procesu... Uribatam de Souza

utopia.sk

Realizovať utópie

V jednom rozhovore týkajúcom sa sčasti narastajúcemu významu Latinskej Ameriky v súčasnej geopolitike odpovedal slovinský filozof a psychoanalytik Slavoj Žižek, že ani tak nie je zaujímavé sledovať kroky, ktoré podstupujú krajiny takzvaného centra, ale tie postupy, ktoré uskutočňujú krajiny takzvanej periférie. Prirodzene, centrum a periféria majú vždy viaceré ťažiská.

utopia.sk

Veselý prístav Bratislava

Stop urbicíde – genocíde mesta!