Projekt má ambíciu koncentrovať informácie z rôznych zdrojov o občianskej participácii v stredoeurópsom regióne.

Súčasťou projektu je technologická a metodická podpora aktívnych občanov, komunít, samospráv a iných inštitúcií zavádzajúcich prvky občianskej a zamestnaneckej participácie.

Téme Participatívnych rozpočtov ako jednej z aplikácie občianskej participácie na úrovni samospráv sa venuje aj projekt Porto Alegre.

Novinky z komunít Novinky z komunít

Späť

Dvakrát o retailu aneb „Řekni, kde ta místa jsou...“

Česká spořitelna uzavřela ke konci března 2017 dalších jedenáct poboček. Například v jižních Čechách to postihlo vedle Chlumu u Třeboně, Zlivi a Mirovic i více než čtyřtisícové Borovany. Provoz pobočky má nahradit nabídka bezhotovostních služeb a poradenství jeden den v týdnu. Jistěže ho nenahradí, navíc z uvedených městeček tím mizí další kvalifikovaná pracovní místa. V České spořitelně je to bohužel dlouhodobý trend: V době privatizace (2000-2002) měla 934 poboček, v roce 2010 celkem 667 a teď už jen 550.

Zrovna v případě tohoto podniku (ale poboček ubývá i v jiných „velkých" bankách, jen ne tak rychle) je to obzvlášť hořké. ČS, a.s. totiž vznikla privatizací někdejší České státní spořitelny, jejíž podstatu tvořila síť zestátněných spořitelen, záložen a kampeliček. Těch bylo roku 1948 v českých zemích kolem čtyř tisíc! Čtyřikrát víc než před patnácti lety…

Víceúčelový kvelb

Připomeňme také dlouholetý boj „českého venkova" o zachování pobočkové sítě České pošty, s. p. Nebo úbytek obchodů s potravinami v nejmenších obcích. Ten je také dlouhodobý a na vině rozhodně není jen EET. Co s tím? Není čas pro vznik jakýchsi (venkovských) komunálních služeb nového typu?

Obec by provozovala jakýsi víceúčelový kvelb – v malých obcích nejspíš obchod, ve větších poštovnu a bankovní služby (nemusí být omezené na partnerství České pošty) a nabízela by i „vzácnější" sortiment, jako třeba knížky. Byla by to taky výdejna e-shopů. Možná i rozdělovna odběratelů bedýnek od svého farmářského dodavatele? K tomu se ještě vrátím.

Pro případnou obchodní funkci takové obecní víceúčelové provozovny by bylo nanejvýš výhodné, aby byla zapojena do sítě s nějakou zastřešující jednotkou na úrovni okresu či kraje. Ta by mohla vystupovat jako silnější partner v jednáních s různými obchodním společnostmi, ať už na základě demokratického pověření, nebo podle vlastní racionální úvahy (a s následnou demokratickou kontrolou).

Obec by měla takové zařízení provozovat pokud možno ve vlastní režii, ale k tomu potřebuje posílit příjmy prostřednictvím další změny zákona o rozpočtovém určení .

Pracovní místa se vypařují

Soudím, že pro rozumně definovaný odlehlý venkov by měla existovat možnost podpory obcí v takovém „podnikání", nejen finanční, ale hlavně administrativní a metodické. Uvozovky jsou nutné, protože účelem by nebyl zisk, ale veřejná služba.

Pracovní místa nemizí jen v důsledku zavírání poboček spořitelny. Další se vypařila v českobudějovické velkoprodejně Terno družstevního řetězce COOP – zavedli tam totiž samoobslužné pokladny. Nové samoobslužné pokladny v průběhu roku postupně instalovány také na další Terna a vybrané (menší) supermarkety Trefa, sděluje ředitel marketingu Jednoty.

Tak už i Jednota, chtělo by se povzdechnout a doprovodit to smutným emotikonem – smajlíkem, či spíše „šklebíkem". Inu, není každé spotřební družstvo jako slavný východočeský Konzum. Ono díky osvícenému činovníkovi Miloslavu Hlavsovi přiznaně plní i místně zakotvenou sociální funkci – jednak dává práci přímo, jednak od místních maloproducentů odebírá jejich zboží.

Zachovat kontakt s živým člověkem

Můžeme udělat něco pro to, aby takových spotřebních družstev, navazující na to nejlepší v dlouhé tradici, bylo co nejvíc? V posledních letech vznikají stovky nejrůznějších více či méně snobských nebo naopak alternativních bioobchůdků. Nemohli by se jejich zákazníci nějak sdružit a vyjednávat s jednotlivými Jednotami o tom, aby jejich podnikání bylo více sociálně odpovědné a větší podíl nabízeného sortimentu byl zblízka nebo z ekologického zemědělství? Nechtěly by ty Jednoty jaksi z druhé strany získat širší okruh sympatizujících zákazníků a z jejich středu zformovat jakousi ozvučnou desku či spotřebitelský panel. Bez domluvy a spolupráce to ale nejde a nepůjde.

Páni manažeři, když budeme vědět, že „kvůli nám" zachováte pracovní místa a kontakt s živým člověkem, budeme věrnými zákazníky takových obchodů. Není nás málo.

Jiří Guth

Priemerne (0 Hlasy)


Novinky Novinky

utopia.sk

Právo na mesto a distribúcia priestoru

Myšlienka na právo na mesto je úzko spätá s francúzskym filozofom Henrym Lefebvreom. Jeho práca je reakciou na spoločenské vzťahy v liberálnom kapitalizme, ktoré tvarujú podobu dnešných miest. Lefebre vyzýva k radikálnej reštrukturalizácii spoločenských, politických a ekonomických vzťahov v meste a k prepracovaniu aktuálnej štruktúry liberálno-demokratického občianstva. Jeho koncept práva na mesto prepracováva rozhodovací proces v meste: preorientováva našu pozornosť od rozhodovania štátu smerom k produkcii mestského priestoru.

utopia.sk

Participatívny rozpočet pre Lisabon

Medzi európske mestá, ktoré hľadajú riešenie starých problémov ako aj rôznych novodobých komplikovaných fenoménov urbanistického, demografického a sociálneho rozvoja, už patrí aj hlavné mesto Portugalska Lisabon. Participatívny rozpočet sa ukazuje ako efektívne inovatívne riešenie najmä pre veľké mestá, ktoré bývajú (v niektorých súvislostiach paradoxne) veľmi často najväčšmi postihnuté hospodárskou krízou ako aj odcudzením jeho vlastných a novoprichádzajúcich obyvateľov.

utopia.sk

Ako hľadať spôsoby ochrany kultúrneho dedičstva

Medzi projekty v Latinskej Amerike, ktoré môžu poslúžiť ako dobrá inšpirácia aj pre Slovensko, určite patria prípady úspešnej rekonštrukcie historických objektov zdanlivo beznádejne odsúdených na zánik, a to nielen pre nedostatok financií, čo sa najčastejšie uvádza len ako vhodné a údajne neprekonateľné alibi, ale predovšetkým pre vytrvalý nezáujem obyvateľov, vedenia mesta či dediny alebo, ako je to často aj v prípade Slovenska – všeobecnej apatie, ktorá predpokladá, že daný stav je síce smutný, ale nedá sa zmeniť, lebo ľudia jednoducho nemajú žiadny vplyv.

utopia.sk

Participatívny rozpočet v Porto Alegre

Pri hľadaní spôsobov riešenia situácie sa o alternatívnom lokálnom  rozvoji začalo v Brazílii nanovo hovoriť až s vypuknutím krízy v 80.tych rokoch 20. storočia. Vzhľadom na sociálno-historický kontext a urbanistickú politiku príznačnú pre krajiny tretieho sveta, pri ktorej dochádza k čoraz hlbšiemu vylučovaniu celých skupín obyvateľstva a následne k ich právnej kriminalizácii neprekvapuje, že doposiaľ najznámejší medzinárodný model spravovania mesta sa začal práve v Latinskej Amerike.

utopia.sk

Participatívne rozpočty – nástroje participatívnej demokracie

Od definície k úsiliu

Participatívny rozpočet je proces priamej, dobrovoľnej a všeobecnej demokracie zabezpečujúcej ľuďom možnosť diskutovať o všetkom, čo sa týka verejného rozpočtu a politiky a zároveň prijímať relevantné rozhodnutia. Občan tak nielen že volí, ale je priamo vtiahnutý do procesu... Uribatam de Souza

utopia.sk

Realizovať utópie

V jednom rozhovore týkajúcom sa sčasti narastajúcemu významu Latinskej Ameriky v súčasnej geopolitike odpovedal slovinský filozof a psychoanalytik Slavoj Žižek, že ani tak nie je zaujímavé sledovať kroky, ktoré podstupujú krajiny takzvaného centra, ale tie postupy, ktoré uskutočňujú krajiny takzvanej periférie. Prirodzene, centrum a periféria majú vždy viaceré ťažiská.

utopia.sk

Veselý prístav Bratislava

Stop urbicíde – genocíde mesta!