Projekt má ambíciu koncentrovať informácie z rôznych zdrojov o občianskej participácii v stredoeurópsom regióne.

Súčasťou projektu je technologická a metodická podpora aktívnych občanov, komunít, samospráv a iných inštitúcií zavádzajúcich prvky občianskej a zamestnaneckej participácie.

Téme Participatívnych rozpočtov ako jednej z aplikácie občianskej participácie na úrovni samospráv sa venuje aj projekt Porto Alegre.

Novinky z komunít Novinky z komunít

Späť

Inspirovna: Na slovíčko, sousedé aneb tvorba vize komunity v obci Kunratice u Frýdlantu

Kunratice jsou vesnice na severu republiky, leží 3,5 km od města Frýdlantu nedaleko hraničního přechodu do Polska. Jsou zmiňovány již roku 1377, leží na historické obchodní cestě na Žitavu, což jim v době míru přinášelo prosperitu, v době válek zase mnoho škod a strastí". Tolik z webových stránek obce s 390 obyvateli, kteří mají štěstí, že už druhé volební období působí v obci šikovný, mladý a ještě stále nadšený starosta Milan Götz. 

Ve dnech 30. 11. až 1.12. 2012 probíhala v obci veřejná debata „Na slovíčko, sousedé", a my s kolegou Ing. Vladimírem Opatrným se jí účastnili. Lidé přišli v hojném počtu, ženy napekly buchty, koláče, připravily dobroty a pod vedením facilitátorky RNDr. Blaženy Huškové a jejích kolegyň z Nadace Partnerství diskutovali občané o současnosti a budoucím vývoji své obce. Od počátečního popisu stávajícího stavu a žádoucí budoucnosti se diskuze v plénu i v pracovních skupinách přesunula do konkrétních kroků vize obce.

Organizátorům z řad obyvatel obce se podařilo, že přišla většina občanů, kteří měli chuť se zapojit do věcí veřejných, do plánování přeměn, novinek. 

A 8. dubna 2016 jsme jeli do Kunratic za starostou Götzem s otázkou, jak se daří plnit vybra-né projekty? A co občané, jsou v Kunraticích nadšení pro věci ve-řejné i dnes?

 

Pane starosto, jak plníte  akce, které jste v roce 2012 ve veřejné debatě naplánovali na příští období činnosti obce a co občané?

Na základě veřejné diskuze Na slovíčko, sousedé, vznikl Program rozvoje obce 2015 – 2020, kde je 27 občany vytipovaných akcí pro obec důležitých, akcí za téměř 100 mil. Kč. V obecní pokladně prozatím máme 6 mil. Kč. K prioritním přáním občanů patří Kulturní dům, který se v letošním roce obci podařilo od Sokolu získat. Nyní je na nás příprava rekonstrukce budovy.

Sokol kromě Kulturního domu předal obci i fotbalové hřiště, garáž a kabiny s tím, že se o vše musí obec postarat.

Nejdůležitějším výsledkem veřejné debaty je zlepšení kulturně společenského života: díky spolkům a občanům můžeme dnes nabídnout pestrou škálu akcí pro děti i dospělé, například žádaný  je „Lékař radí", dále oblíbenými  jsou hasičský ples, maškarní karneval pro děti, šachový turnaj, maškarní karneval pro dospělé. Zařazujeme i Den Země, aneb Kunratické gruntování. Příznivě hodnocené jsou rovněž Myslivecké hody, hasičská soutěž „O pohár obce Kunratice", Merlin nohejbal, Kunratická stopa – letos 30. ročník, Kunratické drakování, Kunratická Jamparáda a další.  

Vznikl astronomický kroužek, pořídili jsme nové stoly na stolní tenis, vybavení pro nohejbal. Již tradiční jsou zmiňované přednášky Lékař radí, drakování, adventní procházka do Heřmanic, každoroční celostátní soutěž ve vaření marmelády Jam Paráda a  jiné.

 

Co ještě považujete za důležité pro fungování Naší obce?

Především jsem rád, že i v tak malé obci jako jsou Kunratice, provozujeme mateřskou školku, základní školu a veřejnou knihovnu. Jsem rád, že v obci působí podnikatelé v zemědělství, v živočišné a rostlinné výrobě, v zahradnictví, stavebních pracích a dalších řemeslech.

Naopak mě mrzí, že areál bývalého statku čp. 1 chátrá, a že se nám nepodařilo přesvědčit majitele chátrajících domů uprostřed obce, aby se pustili do jejich rekonstrukce a přestavěli je například na domy pro seniory. Na tento účel by mohli získat dotace z programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR, ale bohužel chyběla potřebná vůle.

Podobně chátrá, a občané to špatně vnímají, další objekt, kde se původně vyráběla marmeláda, tzv. Marmeládka. Objekt chtělo několik zájemců odkoupit, ale nepodařilo se jim s majiteli dohodnout. Jsem rád, že je u nás bohatý spolkový život: TJ Sokol, fotbalový oddíl má 20 členů, Hasiči Kunratice mají 100 členů a Myslivecké sdružení 14 členů. Že lidé v obci dobře vnímají péči o areál kostela Všech svatých, který je nemovitou kulturní památkou ČR.

Jsem pyšný na to, že se tu na-šli čtyři kluci, kteří aniž by jim kdo cokoliv přikázal, dobrovolně uklízí v obci.

Jsem rád, že jsme si našli i cestu k přeshraniční spolupráci s obcí Piensk, Polsko. Při setkávání s obyvateli Piensku zjišťujeme, že máme obdobné problémy. Pro obec je velice důležitá účast ve sdružení obci v Mikroregionu Frýdlantsko.

Ale nepovedlo se nám: Zasíťovat lokality pro stavbu rodinných domků. Mladí lidé, kterým se v obci líbí a chtěli by v ní zůstat, stále nemají kde bydlet. Slíbili jsme, ale dosud neuskutečnili, opravu obecních silnic, vybudování víceúčelového hřiště, nepodařilo se nám získat dotaci na cyklostezku na Hartu.

 

Pane starosto, z médií ale víme, že vás trápí daleko podstatnější věci pro život obce, než zasíťování  vytipované lokality pro rodinné domky, že?

Pro Kunratice, Dětřichov a Heřmanice a možná i další města a obce je životně důležitý výsledek mezistátního jednání s Polskem o ekologicky sporných projektech: těžby uhlí v nedalekém hnědo-uhelném dole Turow, kde se těžaři při další těžbě dostanou o 60 m pod úroveň Severního moře a my se obáváme, že v důsledku toho přijdeme o zdroje pitné vody.

Dalším velkým problémem narušujícím životní prostředí v obci a jejím okolí, který řešíme na úrovni Libereckého kraje, je agresívní noční světelné záření z velkoplošných skleníků umístěných na polském území v těsné blízkosti hranic. Vlastník již přislíbil jejich noční zastínění.

V současné složité době řeším i bezpečnost obce, běžně totiž dochází k trestné činnosti z řad polských obyvatel, ale bohužel je potřebná součinnost mezi českou a polskou policií složitá. Nyní jednáme ve spolupráci se sousedními obcemi Heřmanicemi a Dětřichovem s Městskou policií Chrastava o zajištění hlídek i kamerového sledování přístupových cest do obce a napojení na centrální pult policie ve Frýdlantu. K získání finančních prostředků na zajištění systému musí obec zpracovat Plán prevence kriminality, což předpokládá nastudovat několik desítek stránek příslušných informací a požadavků. Tak hurá do toho. I příprava zadání představuje fůru času.

A nemocnice ve Frýdlantu? Ta je v soukromých rukách a majitelům jde pouze o „byznys". Když například zavřou internu, nikdo proti tomu nemůže nic dělat.

 

A co Vás čeká v nejbližší i  vzdálenější době?

V nejbližší době bych rád připravil projektovou dokumentaci na rekonstrukci Kulturního domu, aby se tu mohli scházet mladí i ti starší v příjemném prostředí.

Už v předchozích letech jsme uvažovali o zřízení obecní firmy, kde bychom zaměstnali lidi z obce. Například jsme chtěli v zimním období vyrábět zámkovou dlažbu a přes léto pokládat chodníky. Uvažovali jsme i o výrobě pelet v bývalé granulárně, která zde fungovala, ale areál není náš a uvnitř již chybí potřebná technologie. Ale zatím máme i jiné obavy jako je například konkurenceschopnost. Takový obecní sociální podnik totiž nedokáže konkurovat klasickým firmám ve výběrových řízeních na veřejné zakázky, protože v zákoně O veřejných zakázkách není sociální podnik nikterak zvýhodněn, takže by práci zase kunratičtí neměli a není tedy důvod, proč takovou firmu zakládat. Ano, třeba bude řešením obecní zemědělské družstvo, ale tak daleko nejsme.

Za obcí jsou ovocné sady, které nám patří. Uvažujeme o jejich využití, uvažujeme o tom, že si pořídíme domácí výrobnu marmelády á la „Stará dáma" , kde si lidé budou moci vyrobit svoji marmeládu, a kde se budou pořádat přednášky a sezení na téma marmeláda (pozn. Inspiraci nám poskytla firma Stará dáma s.r.o.. Ta vyrábí mošty, šťávy, nektary a ovocná vína v Křižanech na Českolipsku.)

Na webových stránkách www. obeckunratice.cz jsme si všimli, že již od roku 2010 vychází v obci občasník Kunratický Kurýr, jehož redaktorem i šéfredaktorem je starosta. A jak se dovídáme, většinou noviny píše přes noc a ráno je roznáší a předává lidem. Popovídá si s nimi a zároveň se od občanů dozvídá, kde co vázne, že někde něco teče, anebo naopak neteče, co je potřeba opravit, změnit, narovnat.

 

A už sami sebe se ptáme, je to ten návod na dobrého starostu?

Se starostou Milanem Götzem v obci Kunratice hovořili Ing. Jaroslava Slabá a Ing. Vladimír Opatrný

 

Odkazy

www.obeckunratice.cz

 

Priemerne (0 Hlasy)


Novinky Novinky

utopia.sk

Právo na mesto a distribúcia priestoru

Myšlienka na právo na mesto je úzko spätá s francúzskym filozofom Henrym Lefebvreom. Jeho práca je reakciou na spoločenské vzťahy v liberálnom kapitalizme, ktoré tvarujú podobu dnešných miest. Lefebre vyzýva k radikálnej reštrukturalizácii spoločenských, politických a ekonomických vzťahov v meste a k prepracovaniu aktuálnej štruktúry liberálno-demokratického občianstva. Jeho koncept práva na mesto prepracováva rozhodovací proces v meste: preorientováva našu pozornosť od rozhodovania štátu smerom k produkcii mestského priestoru.

utopia.sk

Participatívny rozpočet pre Lisabon

Medzi európske mestá, ktoré hľadajú riešenie starých problémov ako aj rôznych novodobých komplikovaných fenoménov urbanistického, demografického a sociálneho rozvoja, už patrí aj hlavné mesto Portugalska Lisabon. Participatívny rozpočet sa ukazuje ako efektívne inovatívne riešenie najmä pre veľké mestá, ktoré bývajú (v niektorých súvislostiach paradoxne) veľmi často najväčšmi postihnuté hospodárskou krízou ako aj odcudzením jeho vlastných a novoprichádzajúcich obyvateľov.

utopia.sk

Ako hľadať spôsoby ochrany kultúrneho dedičstva

Medzi projekty v Latinskej Amerike, ktoré môžu poslúžiť ako dobrá inšpirácia aj pre Slovensko, určite patria prípady úspešnej rekonštrukcie historických objektov zdanlivo beznádejne odsúdených na zánik, a to nielen pre nedostatok financií, čo sa najčastejšie uvádza len ako vhodné a údajne neprekonateľné alibi, ale predovšetkým pre vytrvalý nezáujem obyvateľov, vedenia mesta či dediny alebo, ako je to často aj v prípade Slovenska – všeobecnej apatie, ktorá predpokladá, že daný stav je síce smutný, ale nedá sa zmeniť, lebo ľudia jednoducho nemajú žiadny vplyv.

utopia.sk

Participatívny rozpočet v Porto Alegre

Pri hľadaní spôsobov riešenia situácie sa o alternatívnom lokálnom  rozvoji začalo v Brazílii nanovo hovoriť až s vypuknutím krízy v 80.tych rokoch 20. storočia. Vzhľadom na sociálno-historický kontext a urbanistickú politiku príznačnú pre krajiny tretieho sveta, pri ktorej dochádza k čoraz hlbšiemu vylučovaniu celých skupín obyvateľstva a následne k ich právnej kriminalizácii neprekvapuje, že doposiaľ najznámejší medzinárodný model spravovania mesta sa začal práve v Latinskej Amerike.

utopia.sk

Participatívne rozpočty – nástroje participatívnej demokracie

Od definície k úsiliu

Participatívny rozpočet je proces priamej, dobrovoľnej a všeobecnej demokracie zabezpečujúcej ľuďom možnosť diskutovať o všetkom, čo sa týka verejného rozpočtu a politiky a zároveň prijímať relevantné rozhodnutia. Občan tak nielen že volí, ale je priamo vtiahnutý do procesu... Uribatam de Souza

utopia.sk

Realizovať utópie

V jednom rozhovore týkajúcom sa sčasti narastajúcemu významu Latinskej Ameriky v súčasnej geopolitike odpovedal slovinský filozof a psychoanalytik Slavoj Žižek, že ani tak nie je zaujímavé sledovať kroky, ktoré podstupujú krajiny takzvaného centra, ale tie postupy, ktoré uskutočňujú krajiny takzvanej periférie. Prirodzene, centrum a periféria majú vždy viaceré ťažiská.

utopia.sk

Veselý prístav Bratislava

Stop urbicíde – genocíde mesta!