Projekt má ambíciu koncentrovať informácie z rôznych zdrojov o občianskej participácii v stredoeurópsom regióne.

Súčasťou projektu je technologická a metodická podpora aktívnych občanov, komunít, samospráv a iných inštitúcií zavádzajúcich prvky občianskej a zamestnaneckej participácie.

Téme Participatívnych rozpočtov ako jednej z aplikácie občianskej participácie na úrovni samospráv sa venuje aj projekt Porto Alegre.

Novinky z komunít Novinky z komunít

Späť

Karel Růžička - Houpací trojský kůň

Smlouvu o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi USA a EU a Komplexní ekonomickou a obchodní dohodu (CETA) mezi Kanadou a EU jejich odpůrci nazvali již před lety trojským koněm nadnárodních korporací k oslabení a porobení států, demokracie, práv občanů, spotřebitelů, zaměstnanců a obyvatel. Poslední měsíce ukazují, že i trojský kůň může být houpací.

Ještě na počátku roku velmi optimističtí zastánci TTIP doufali, že vyjednávání textu smlouvy ukončí ještě za prezidentování Baracka Obamy (kdysi kritika smlouvy). Během jara a léta se však do cesty postavili ekonomičtí ministři z Francie a Německa a vyjednávači smlouvy nyní nedávají o sobě znát (pravda ovšem je, že dosud během celého vyjednávání rovněž zdatně drželi bobříka mlčení). Čeká se na volby nejen v USA, kde Donald Trump není příznivcem takovýchto smluv, viz jeho kritika smlouvy NAFTA, ale i na volby evropských velmocí.

 

Valoni nakonec převálcováni

Smlouva CETA udělala salto mortale dokonce jen během nedávných pár dní. Necelý týden před slavnostním podpisem naplánovaným na 27.října oznámil belgický premiér, že on podepsat nemůže, neboť nemá souhlas – jak žádá jejich ústava – všech regionálních parlamentů. Valoni se sice „kousli" už v květnu, ale eurošéfstvo to do posledních dní ignorovalo. Probralo se teprve v okamžiku, kdy bylo vystaveno trapnému odtroubení podpisové trachtace, a fest zatlačilo na vzdorující poslanecké kluby reprezentace Valonska. Kromě údajně právně závazné (světová právní premiéra!) všeobecné interpretativní deklarace ke smlouvě vymysleli ještě zvláštní, opět prý právně závaznou interpretativní deklaraci rezoluci sólo pro Valony. Zlomili rebelující kluby a slavnostní podpisový akt byl spáchán se třídenním zpožděním.

Nyní jsou na řadě národní parlamenty. Souhlasu se vzpouzejí kupř. Rumuni a Bulhaři, u nichž je ovšem podezření, že jim jde jen o vyjednání některých ústupků pro jejich státy, nikoli o principiální odpor. V boji proti smlouvě CETA je tudíž nutno pokračovat ve všech státech Unie.

 

CETA dává korporacím křídla

V ČR to znamená sepsat důkladný argumentář a formulovat dobře cílené otázky, na které nebudou moci zastánci smlouvy uspokojivě odpovědět, protože buď jdou konkrétní body smlouva proti názorům, potřebám a zájmům zdejších občanů, nebo nejsou ve smlouvě jednoznačně ošetřeny. Jde kupř. o tranzitivitu práv a závazků ze severoamerické smlouvy NAFTA a pacifické TTP, jichž je Kanada smluvní stranou, na smlouvu CETA. Zřejmé je riziko zapojení nadnárodních korporací USA do závazků CETA skrze jejich kanadské pobočky. Občané a politici toho vědí o CETA minimum, ještě daleko méně, než o TTIP, ač i o ní toho také vědí málo. Potřebné argumentační publikace se snad česká aktivistická obec dočká v řádu týdnů. To umožní daleko většímu počtu aktivních občanů, aby působili ve svém okolí, a také kvalifikovaně atakovali ministry, poslance, senátory, hejtmany, radní a zastupitele a členy různých politických stran, aby smlouvu nepodpořili.

Smlouva CETA je totiž takový průzkum bojem pro smlouvu TTIP. Proklamovaný přínos ze zrušení cel je minimální – zrušení cla ve výši několika procent se ztratí v proměnlivosti výše přepravních nákladů, mezd, reklamy, obchodních marží a zisků. A ostatně nic nebránilo je zrušit samostatně bez balíku dalších, a to už problematických či přímo negativních bodů. Smyslem CETA skrývajícím se za fíkovým listem odstranění cel a sladkých žvástů o ekonomickém růstu je daleko větší efekt plynoucí ze zrušení netarifních bariér včetně různých zdravotních a ekologických norem, z rozšíření arbitráží korporací vůči státům a z uvolnění prostoru veřejných zakázek pro zámořské subjekty. Celkový počet pracovních míst v Kanadě a EU po rozběhu smlouvy určitě klesne díky úspěchu efektivnějších firem nad méně efektivními. To by bylo pozitivní jen v případě, kdyby uvolněné pracovní síly měli uplatnění jinde, či došlo ke zkrácení pracovní doby. Nic takového se ale nechystá ze strany zúčastněných států, natož firem, jejichž majitelé zvýšenou produktivitu zaměstnanců sotva ve stejné míře promítnou do mezd, ale velmi pravděpodobně spíše do svých zisků. CETA v případě uplatnění bude pro korporace Pegasem nesoucím je k novým příjmovým výšinám, zatímco pro občany, zaměstnance, spotřebitele a obyvatele bude kostnatou, znavenou Rosinantou.

 

Další vykutálená témata

Kanada je 3. největším producentem GMO na světě, takže určitě bude podniknuto úsilí a různé finty, jak je vyvážet i na potravinářské trhy EU. Podobná situace je s frakováním a dolováním, kde lze očekávat pokračující snahu realizovat těžbu frakováním i v EU, resp. otevřít různé nové doly včetně kupř. zlatých, kde se užívají pro životní prostředí velmi nebezpečné chemické postupy. Dalšími z vykutálených témat je ozvěna před lety občanským hněvem zamítnuté smlouvy ACTA – autorská a patentová práva a ochrana dat. Konkrétně jde o snahu farmaceutických koncernů prodloužit patentovou ochranů léků a tak oddalovat výrobu generik, levných kopií patentovaných originálů, a o ohrožení osobních dat, kdy by druhá strana a nebo její firmy mohly napadnout zákon jiné země zpřísňující ochranu dat.

 

Rozšíření arbitráží

Známou kapitolou demontáže demokracie je snaha o rozšíření arbitrážního řízení, třebaže zabaleného do nového názvu investiční soud, ale bez jakékoli podstatnější změny. Přitom Kanada ani EU nejsou nějaká Tramtárie, ale mají zavedené obchodní soudnictví a demokratické politické systémy, takže není třeba bát se nějaké zvůle či nedovolání se práva – krom demokratické vůle občanů. Vůči státům, těmto (stále ještě jakžtakž) demokratickým strukturám se vesměs rozšíří možnosti korporací je zažalovat za ušlý budoucí zisk, třebaže by to měl být důsledek demokraticky přijatého zákona. (Fakt, že ČR má tyto arbitráže ošetřeny hůře, než smlouvy předpokládají, jsou vizitkou hlouposti a zbabělosti českých politiků neschopných je vypovědět, nikoli důvodem k pokračování.) To, že na oplátku (když už...) by stát mohl zažalovat korporaci třeba za nenaplněnou investici, nebo občané stát za újmu způsobenou novým zákonem? Kdepak. Tolik poklonkované podnikatelské riziko, jež je údajnou legitimací k soukromému přisvojování zisku vlastníkem firmy z výsledků práce kolektivu firmy, tak pro korporace do nemalé míry padne. Živnostníci, malé a střední firmy budou nadále nuceni při svém rozhodování započítávat rizika legislativních změn, zato nadnárodní korporace budou mít svůj podnikatelský morální hazard vlastně pojištěn.

 

Mobilizujme proti CETA

Do podobné jednosměrky má zajet veřejný sektor – zmenšovat se ve prospěch soukromého může, ale zvětšovat na jeho úkor nikoli. To, že ve veřejných zakázkách nadnárodní korporace vytlačí místní dodavatele sice může veřejné správě dočasně ušetřit nějakou korunu z jedné kapsy rozpočtu, leč obratem to vytáhne daleko více z jiné kapsy na sociální péči o lidi ze zkrachovalé místní firmy a v budoucnosti bude loutkou v rukou velkého dodavatele neohroženého jinou vážnou konkurencí.

Trojská kobyla CETA má do europarlamentní stáje doklusat v únoru. Přednedávnem jen asi osmina europoslanců vyjádřila podporu svým rebelujícím valonským regionálním kolegům, takže je velké nebezpečí, že tuto herku propustí k ratifikací národním parlamentům. Zima a jaro a patrně i další měsíce tudíž budou pro nepoddajné Čechy a další Euroevropany časem mobilizace sil, houževnatosti a důvtipu k odporu proti další protidemokratické, devastační, vykořisťovatelské smlouvě jednoho procenta či promile proti 99 % lidí. Otázkou ovšem je, že i když by CETA byla v ratifikačním procesu smetena, zda ekonomicko-politicko-mediální špičky nebudou její predátorské principy tiše zapracovávat salámovou metodou do národních legislativ, či zda nepřijdou s nějakou inovací CETA podobně jako eurošéfové obešli referendy odmítnutou euroústavu Lisabonskou smlouvou. Vždyť CETA (a TTIP, TTP či TISA) náleží k početnému stádu trojských koní – a kdo by se nepovozil, když byli v dějinách tak úspěšní. A oni nemusejí být jen houpací, jak se nyní jeví, nesedlají je totiž malé děti, ale velmi vykutálení chovatelé.

 

 

Odkazy:

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3736736

Ilona Švihlíková na ČRo Plus v diskusi o dohodě CETA

 

http://www.novarepublika.cz/2016/10/umluva-ceta-mezi-evropskou-unii-kanadou.html#more

http://www.novarepublika.cz/2016/11/proc-eu-tak-strasne-udajne-potrebovala.html#more

http://vasevec.parlamentnilisty.cz/vip-blogy/zbynek-fiala-ceta-ttip

Priemerne (0 Hlasy)


Novinky Novinky

utopia.sk

Právo na mesto a distribúcia priestoru

Myšlienka na právo na mesto je úzko spätá s francúzskym filozofom Henrym Lefebvreom. Jeho práca je reakciou na spoločenské vzťahy v liberálnom kapitalizme, ktoré tvarujú podobu dnešných miest. Lefebre vyzýva k radikálnej reštrukturalizácii spoločenských, politických a ekonomických vzťahov v meste a k prepracovaniu aktuálnej štruktúry liberálno-demokratického občianstva. Jeho koncept práva na mesto prepracováva rozhodovací proces v meste: preorientováva našu pozornosť od rozhodovania štátu smerom k produkcii mestského priestoru.

utopia.sk

Participatívny rozpočet pre Lisabon

Medzi európske mestá, ktoré hľadajú riešenie starých problémov ako aj rôznych novodobých komplikovaných fenoménov urbanistického, demografického a sociálneho rozvoja, už patrí aj hlavné mesto Portugalska Lisabon. Participatívny rozpočet sa ukazuje ako efektívne inovatívne riešenie najmä pre veľké mestá, ktoré bývajú (v niektorých súvislostiach paradoxne) veľmi často najväčšmi postihnuté hospodárskou krízou ako aj odcudzením jeho vlastných a novoprichádzajúcich obyvateľov.

utopia.sk

Ako hľadať spôsoby ochrany kultúrneho dedičstva

Medzi projekty v Latinskej Amerike, ktoré môžu poslúžiť ako dobrá inšpirácia aj pre Slovensko, určite patria prípady úspešnej rekonštrukcie historických objektov zdanlivo beznádejne odsúdených na zánik, a to nielen pre nedostatok financií, čo sa najčastejšie uvádza len ako vhodné a údajne neprekonateľné alibi, ale predovšetkým pre vytrvalý nezáujem obyvateľov, vedenia mesta či dediny alebo, ako je to často aj v prípade Slovenska – všeobecnej apatie, ktorá predpokladá, že daný stav je síce smutný, ale nedá sa zmeniť, lebo ľudia jednoducho nemajú žiadny vplyv.

utopia.sk

Participatívny rozpočet v Porto Alegre

Pri hľadaní spôsobov riešenia situácie sa o alternatívnom lokálnom  rozvoji začalo v Brazílii nanovo hovoriť až s vypuknutím krízy v 80.tych rokoch 20. storočia. Vzhľadom na sociálno-historický kontext a urbanistickú politiku príznačnú pre krajiny tretieho sveta, pri ktorej dochádza k čoraz hlbšiemu vylučovaniu celých skupín obyvateľstva a následne k ich právnej kriminalizácii neprekvapuje, že doposiaľ najznámejší medzinárodný model spravovania mesta sa začal práve v Latinskej Amerike.

utopia.sk

Participatívne rozpočty – nástroje participatívnej demokracie

Od definície k úsiliu

Participatívny rozpočet je proces priamej, dobrovoľnej a všeobecnej demokracie zabezpečujúcej ľuďom možnosť diskutovať o všetkom, čo sa týka verejného rozpočtu a politiky a zároveň prijímať relevantné rozhodnutia. Občan tak nielen že volí, ale je priamo vtiahnutý do procesu... Uribatam de Souza

utopia.sk

Realizovať utópie

V jednom rozhovore týkajúcom sa sčasti narastajúcemu významu Latinskej Ameriky v súčasnej geopolitike odpovedal slovinský filozof a psychoanalytik Slavoj Žižek, že ani tak nie je zaujímavé sledovať kroky, ktoré podstupujú krajiny takzvaného centra, ale tie postupy, ktoré uskutočňujú krajiny takzvanej periférie. Prirodzene, centrum a periféria majú vždy viaceré ťažiská.

utopia.sk

Veselý prístav Bratislava

Stop urbicíde – genocíde mesta!