Projekt má ambíciu koncentrovať informácie z rôznych zdrojov o občianskej participácii v stredoeurópsom regióne.

Súčasťou projektu je technologická a metodická podpora aktívnych občanov, komunít, samospráv a iných inštitúcií zavádzajúcich prvky občianskej a zamestnaneckej participácie.

Téme Participatívnych rozpočtov ako jednej z aplikácie občianskej participácie na úrovni samospráv sa venuje aj projekt Porto Alegre.

Novinky z komunít Novinky z komunít

Späť

Karel Růžička - Stačí jedna Klinika?

Autonomní komunitní centrum Klinika na pražském Žižkově bylo tématem přednášky a besedy, kterou AZ uspořádala 21. dubna v KC Prádelna v Praze 5. Přednášejícím byl Arnošt Novák, pedagog Fakulty humanitních studií UK, který patří k jádru aktivistů Kliniky. Po úvodním klipu, dostupném na webu Kliniky, který zachycuje různé činnosti, které uživatelé a obyvatelé centra provozují, přiblížil základní prvky a zásady tohoto zařízení a jeho historii. Zdůraznil především autonomii, samosprávnost a samofinancování, které je k uchování samostatnosti nutné. Charakteristickým rysem Kliniky je vymanění se z tržní kapitalistické logiky, kdy řada činností se provádí zdarma a provoz se financuje z benefičních akcí a dobrovolných příspěvků. Jedním z pravidel je vyloučení drog, včetně tvrdého alkoholu. Rozhodně to tudíž není „feťácké doupě", kterým nevyužívaná budova někdejší plicní kliniky byla po několik let před příchodem squatterů koncem r. 2014. Veškeré rozhodování provádí plénum, které se schází každou neděli a tvoří je zhruba tři desítky nejaktivnějších lidí. Rozhoduje konsensem, pokud je někdo proti, jedná se, vysvětluje se. Právo veta zatím nikdy nikým užito nebylo, ale asi pět lidí během více než roční existence Kliniky ji opustilo.

Trnem v oku je fungující struktura

Spory, které jsou o budovu vedeny (kolaudace, hluk, drogy aj.) jsou dle Nováka do značné míry umělé, vymyšlené či jde o zástupné nástroje, jak Kliniku zlikvidovat. Většina „stížností občanů" pochází dle Nováka od jediného občana, který radnici Prahy 3 častuje svými podáními, jež se ve-směs při prověření ukazují jako neopodstatněné, a v poslední době proto patrně stojí za anonymními udáními. Pro radnici, zvláště prý místostarostu Alexandra Bellu, je prý trnem v oku především rok fungující nekapitalistická struktura, kvůli tomu chtějí Kliniku zlikvidovat. Posluchači se v besedě zaměřili na možnost a vhodnost legalizace a případně i financování postupu uplatněného organizátory Kliniky, aby tak vznikl legální mechanismus pro užívání nevyužitých prostor, či alespoň precedens pro následující případy. Situace je zatím taková, že snad pouze kdy-si squattovaná usedlost Ladronka byla po vytlačení squatterů úřady opravena a je využívána, většina ostatních objektů, které squatteři museli opustit (Milada, Cibulka, Albertov) nadále chátrají, pouze na Pohořelci se snad rozbíhají stavební práce. V dalších městech je komunita obdobná té z Kliniky nepočetná, a proto neakční, nebo roky marně jedná s městem (Brno) o získání budovy. Jak Novák dodal, osazenstvo Kliniky je ovšem širšího, pestřejšího složení, než byly předchozí squatty více subkulturně laděné (punk, rock, divadlo). Upozornil rovněž, že na Klinice nejde o generační spor – je tam řada rodičů a fungují tam jesle či školka, nýbrž jde o protisystémový odpor.

„Vyzout se" z institucí

„Z kapitalismu se těžko lze vy-koupit," zaznělo v debatě, v níž bylo také připomenuto asi 180 house projektů v SRN, desítky let fungující a ekonomicky činné squatty v Nizozemsku či amsterodamské jedno procento obecních bytů vyčleněné pro sociální komuny. U nás by mohla prostory nabídnout třeba katolická církev. Václav Exner k legalizačním návrhům podotkl, že se neumíme „vyzout" z institucí a že bychom neměli mladým nutit naše (starší generace) modely. Vyzdvihl možnost otevřít celospolečenskou diskusi o tématech, které squatting přinesl, zejména otázku posvátnosti vlastnictví.

Priemerne (0 Hlasy)


Novinky Novinky

utopia.sk

Právo na mesto a distribúcia priestoru

Myšlienka na právo na mesto je úzko spätá s francúzskym filozofom Henrym Lefebvreom. Jeho práca je reakciou na spoločenské vzťahy v liberálnom kapitalizme, ktoré tvarujú podobu dnešných miest. Lefebre vyzýva k radikálnej reštrukturalizácii spoločenských, politických a ekonomických vzťahov v meste a k prepracovaniu aktuálnej štruktúry liberálno-demokratického občianstva. Jeho koncept práva na mesto prepracováva rozhodovací proces v meste: preorientováva našu pozornosť od rozhodovania štátu smerom k produkcii mestského priestoru.

utopia.sk

Participatívny rozpočet pre Lisabon

Medzi európske mestá, ktoré hľadajú riešenie starých problémov ako aj rôznych novodobých komplikovaných fenoménov urbanistického, demografického a sociálneho rozvoja, už patrí aj hlavné mesto Portugalska Lisabon. Participatívny rozpočet sa ukazuje ako efektívne inovatívne riešenie najmä pre veľké mestá, ktoré bývajú (v niektorých súvislostiach paradoxne) veľmi často najväčšmi postihnuté hospodárskou krízou ako aj odcudzením jeho vlastných a novoprichádzajúcich obyvateľov.

utopia.sk

Ako hľadať spôsoby ochrany kultúrneho dedičstva

Medzi projekty v Latinskej Amerike, ktoré môžu poslúžiť ako dobrá inšpirácia aj pre Slovensko, určite patria prípady úspešnej rekonštrukcie historických objektov zdanlivo beznádejne odsúdených na zánik, a to nielen pre nedostatok financií, čo sa najčastejšie uvádza len ako vhodné a údajne neprekonateľné alibi, ale predovšetkým pre vytrvalý nezáujem obyvateľov, vedenia mesta či dediny alebo, ako je to často aj v prípade Slovenska – všeobecnej apatie, ktorá predpokladá, že daný stav je síce smutný, ale nedá sa zmeniť, lebo ľudia jednoducho nemajú žiadny vplyv.

utopia.sk

Participatívny rozpočet v Porto Alegre

Pri hľadaní spôsobov riešenia situácie sa o alternatívnom lokálnom  rozvoji začalo v Brazílii nanovo hovoriť až s vypuknutím krízy v 80.tych rokoch 20. storočia. Vzhľadom na sociálno-historický kontext a urbanistickú politiku príznačnú pre krajiny tretieho sveta, pri ktorej dochádza k čoraz hlbšiemu vylučovaniu celých skupín obyvateľstva a následne k ich právnej kriminalizácii neprekvapuje, že doposiaľ najznámejší medzinárodný model spravovania mesta sa začal práve v Latinskej Amerike.

utopia.sk

Participatívne rozpočty – nástroje participatívnej demokracie

Od definície k úsiliu

Participatívny rozpočet je proces priamej, dobrovoľnej a všeobecnej demokracie zabezpečujúcej ľuďom možnosť diskutovať o všetkom, čo sa týka verejného rozpočtu a politiky a zároveň prijímať relevantné rozhodnutia. Občan tak nielen že volí, ale je priamo vtiahnutý do procesu... Uribatam de Souza

utopia.sk

Realizovať utópie

V jednom rozhovore týkajúcom sa sčasti narastajúcemu významu Latinskej Ameriky v súčasnej geopolitike odpovedal slovinský filozof a psychoanalytik Slavoj Žižek, že ani tak nie je zaujímavé sledovať kroky, ktoré podstupujú krajiny takzvaného centra, ale tie postupy, ktoré uskutočňujú krajiny takzvanej periférie. Prirodzene, centrum a periféria majú vždy viaceré ťažiská.

utopia.sk

Veselý prístav Bratislava

Stop urbicíde – genocíde mesta!