Projekt má ambíciu koncentrovať informácie z rôznych zdrojov o občianskej participácii v stredoeurópsom regióne.

Súčasťou projektu je technologická a metodická podpora aktívnych občanov, komunít, samospráv a iných inštitúcií zavádzajúcich prvky občianskej a zamestnaneckej participácie.

Téme Participatívnych rozpočtov ako jednej z aplikácie občianskej participácie na úrovni samospráv sa venuje aj projekt Porto Alegre.

Novinky z komunít Novinky z komunít

Späť

Kateřina Vojtíšková - Poodhalená TTIP

Již několik let volají občané po tom, aby vyjednávání takzvaného transatlantického partnerství neboli TTIP (TransAtlantic Trade Investment Partnership) provázela větší míra transparentnosti (podobná dohoda s Kanadou CETA), o čemž vy-povídá tisková zpráva k petici od Greenpeace a Iuridicum Remedium. Na tom, že dohoda mezi USA a EU má přinést velké změny do života běžných lidí, se shodnou snad všichni. Informovanost ale silně pokulhává – a to nejen u nás, česká mainstreamová média skoro mlčí. Pokud už se nějaké zprávy či komentáře objeví, pak spíše vágní a jednostranné. To pochopitelně nebudí důvěru, zvlášť když mají lidé dobře v paměti, jak se evropské instituce zachovaly k Řekům,  jak velké korporace (Amazon, Google, banky jako HSBC) neplatí, ač zřejmě legálně, nikoli však legitimně daně, jak ve jménu terorismu jsou ohrožena osobní data kohokoli, ačkoli právo na soukromí je  jedním ze základních lidských práv, nebo že u TTIP lobbují hlavně zástupci velkých firem, nejčastěji z oblasti zemědělství. Tyto poznatky byly umožněny často díky různým únikům a tzv. whistleblowerům nebo analýzám nezávislých neziskových organizací.

Aliance proti volnému obchodu

Každé takové odhalení dále otřásá důvěrou veřejnosti k politikům a euroúředníkům, která je až proklatě nízko. Víra, že vyjednávají za účasti velkého byznysu v zájmu běžného občana EU, by se dala přirovnat k bláhovosti. Reciproční důvěru mezi politiky a občany by Evropa potřebovala, protože důvěra je podstatnou součástí soudržnosti společnosti a atmosféra podezírání demokracii nesvědčí. Transparentnost v komunikaci je dobrou prevencí, což je zpráva, kterou se snaží různé iniciativy vzkazovat různými způsoby politikům. V dubnu se do Hannoveru jako místa každoročního obchodní-ho mezinárodního veletrhu a letos zároveň setkání amerického prezidenta Obamy a německé kancléřky Merkelové sjelo minimálně 35 tisíc lidí (po-dle organizátorů to bylo až 90 tisíc). Alianci proti volnému obchodu tvoří například odbory, environmentalisté a skupiny na ochranu spotřebitelů. Do Německa se vypravila tentokrát i delegace z ČR.

Petici u nás podpořilo 20 tisíc občanů

Česká petice za transparentnost není osamocená. Evropská občanská iniciativa proti TTIP a CETA byla nesmírně úspěšná, když ji do 6. října 2015 podepsalo skoro 3,3 mil občanů (z toho přes 20 tisíc z ČR), a to přestože (nebo právě proto) nebyla uzná-na ze strany EK za platnou (https://stop-ttip.org/). Petici ve Velké Británii podepsalo 150 tis lidí. Výzkumy ukazují, že nedostatek informovanosti veřejnosti o stavu vyjednávání se netýká jen Evropy, ale i USA. Podpora uzavření smlouvy výrazně poklesla na obou stranách Atlantiku, vyjadřuje ji pouze kolem 1/5 Němců a Američanů (YouGov sur-vey, Bertelsmann Foundation). Obavy ohledně dopadu dohody v oblasti intelektuálního vlastnictví a s ním spojené ne-/dostupnosti péče miliónů lidí v nejchudších zemích vyjádřila humanitární organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières). Proti dohodě se vyslovili i nositel Nobelovy ceny za ekonomii J. Stiglitz nebo J. Sachs. Argumentují, že se spíš než o dohodu  jedná o nedemokratický způsob, kterým korporátní lobbisté zavádí úzkou formu globalizace, která se zabývá více komerčními zájmy, než vytvořením globálních systémů, které by byly schopné řešit takové problémy, jako jsou krize zdravotní a životní-ho prostředí nebo ekonomické nerovnosti.

Únik informací o TTIP

Jen pár týdnů po Panama Papers přišli na začátku května tentokrát holandští Greenpeace s únikem větší části aktuální verze TTIP dohody. Konkrétně dali veřejnosti k dispozici 248 stran ve 13 kapitolách, které by měly představovat přibližně ¾ konsolidovaného textu (17 kapitol) po 12. kole vyjedná-vání o TTIP. V textu jsou zachyceny představy obou vyjednávacích partnerů, ne zcela konečná verze do-kumentu. Média citovala švédskou eurokomisařku pro obchod C. Malmströmovou, že „žádná obchodní dohoda nikdy nesníží úroveň naší ochrany zákazníků, bezpečnosti potravin či ochrany prostředí. Obchodní dohody nezmění ani naše zákony o geneticky modifikovaných potravinách." Někteří novináři tvrdí, že dokumenty neobsahují žádnou zásadní informaci, spíše drobné rozdíly v pozicích dvou partnerů. Organizace Greenpeace ve své tiskové zprávě publikovala závěry, které se zda- jí potvrzovat obavy spojené s TTIP. Ze států zatím reagovala nejsilněji asi Francie, jejíž ministr obchodu uvedl, že takto stojící smlouva by byla špatnou dohodou a Francie by ji nemohla podepsat. Zde je stručné shrnutí hlavních bodů podle Greenpeace:

Dlouhotrvající ochrana životního prostředí vymizela 

  • Žádná z kapitol se neodkazuje na pravidlo „obecné výjimky" (General exception rule), které bylo zakotveno v článku XX dohody GATT Světové obchodní organizace skoro 70 let. Toto pravidlo dovolovalo regulovat obchod mimo jiné v zájmu ochrany lidského, zvířecího nebo rostlinného živo-ta nebo zdraví, nebo v zájmu zachování přírodních zdrojů. Vynechání tohoto omezení naznačuje, že obě strany vytváří režim, který nad život a zdraví člověka, zvířat a rostlin staví zisk. Ztížení ochrany klimatu
  • Pařížská dohoda z loňského roku jasně stanovila, že je nutné usilovat o udržení nárůstu teplo-ty pod 1,5 stupni Celsia, abychom zabránili krizi s dopadem na miliardy lidí po celém světě. Obchod samozřejmě není možné vyjmout z akcí na ochranu klimatu. Tyto návrhy by znemožnily regulaci dovozu paliv, které jsou náročné na CO2, jako je ropa z ropných písků.

Ukončení principu předběžné opatrnosti

  • Princip předběžné opatrnosti, který je zakotvený v dohodě o EU není zmíněn v kapitole o Spolu-práci na regulacích, ani v dalších 12 kapitolách. Na druhou stranu Spojenými státy prosazovaný přístup založený na riziku, který usiluje o management nebezpečných látek, místo co by je omezoval, se objevuje v různých kapitolách. Tento přístup podrývá schopnost dohledových orgánů na ukládání předběžných opatření, například ve vztahu ke kontroverzním látkám.

Otevření dveří korporacím pro uchopení  moci

  • Zatímco návrhy ohrožují ochranu životního prostředí a spotřebitelů, velký byznys má, co chtěl. Příležitosti účastnit se na rozhodování  jsou korporacím zaručeny od raných stádií rozhodovacího procesu.
  • Občanská společnost měla jen malý přístup k vyjednávání, je mnoho příkladů, kde průmysl získal privilegovaný hlas při důležitém rozhodování. Dokumenty ukazují, že EU nepřiznala otevřeně, jak moc velký vliv má průmysl. Veřejné zprávy z EU pouze menšinově zmiňovaly vstup průmyslu, přestože uniklé dokumenty opakovaně hovoří o potřebě dále konzultovat s průmyslem. Podle F. Oulahsen, členky holandských Greenpeace by se měla zastavit vyjednávání a naopak zahájena veřejná debata. Kromě TTIP samotné si zaslouží pozornost i další dokument zveřejněný v posledních týdnech. Jde o dopadovou analýzu TTIP na ČR, kterou si zadalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a vypracovala  Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Na ten-to dokument bychom měli klást ty nejvyšší nároky, zejména na jeho objektivitu a posuzování rizik a přínosů. Pirátská strana, která tuto studii již v médiích komentovala, si všímá především hrozeb týkajících se internetu, patentování nebo ochrany osobních dat. Piráti interpretují studii tak, že TTIP vlastně není ani tak obchodní smlouvou, jako sou-částí geopolitiky – jejím cílem je totiž hlavně utužit transatlantické vazby a přispět k větší integraci

 

Odkazy

Priemerne (0 Hlasy)


Novinky Novinky

utopia.sk

Právo na mesto a distribúcia priestoru

Myšlienka na právo na mesto je úzko spätá s francúzskym filozofom Henrym Lefebvreom. Jeho práca je reakciou na spoločenské vzťahy v liberálnom kapitalizme, ktoré tvarujú podobu dnešných miest. Lefebre vyzýva k radikálnej reštrukturalizácii spoločenských, politických a ekonomických vzťahov v meste a k prepracovaniu aktuálnej štruktúry liberálno-demokratického občianstva. Jeho koncept práva na mesto prepracováva rozhodovací proces v meste: preorientováva našu pozornosť od rozhodovania štátu smerom k produkcii mestského priestoru.

utopia.sk

Participatívny rozpočet pre Lisabon

Medzi európske mestá, ktoré hľadajú riešenie starých problémov ako aj rôznych novodobých komplikovaných fenoménov urbanistického, demografického a sociálneho rozvoja, už patrí aj hlavné mesto Portugalska Lisabon. Participatívny rozpočet sa ukazuje ako efektívne inovatívne riešenie najmä pre veľké mestá, ktoré bývajú (v niektorých súvislostiach paradoxne) veľmi často najväčšmi postihnuté hospodárskou krízou ako aj odcudzením jeho vlastných a novoprichádzajúcich obyvateľov.

utopia.sk

Ako hľadať spôsoby ochrany kultúrneho dedičstva

Medzi projekty v Latinskej Amerike, ktoré môžu poslúžiť ako dobrá inšpirácia aj pre Slovensko, určite patria prípady úspešnej rekonštrukcie historických objektov zdanlivo beznádejne odsúdených na zánik, a to nielen pre nedostatok financií, čo sa najčastejšie uvádza len ako vhodné a údajne neprekonateľné alibi, ale predovšetkým pre vytrvalý nezáujem obyvateľov, vedenia mesta či dediny alebo, ako je to často aj v prípade Slovenska – všeobecnej apatie, ktorá predpokladá, že daný stav je síce smutný, ale nedá sa zmeniť, lebo ľudia jednoducho nemajú žiadny vplyv.

utopia.sk

Participatívny rozpočet v Porto Alegre

Pri hľadaní spôsobov riešenia situácie sa o alternatívnom lokálnom  rozvoji začalo v Brazílii nanovo hovoriť až s vypuknutím krízy v 80.tych rokoch 20. storočia. Vzhľadom na sociálno-historický kontext a urbanistickú politiku príznačnú pre krajiny tretieho sveta, pri ktorej dochádza k čoraz hlbšiemu vylučovaniu celých skupín obyvateľstva a následne k ich právnej kriminalizácii neprekvapuje, že doposiaľ najznámejší medzinárodný model spravovania mesta sa začal práve v Latinskej Amerike.

utopia.sk

Participatívne rozpočty – nástroje participatívnej demokracie

Od definície k úsiliu

Participatívny rozpočet je proces priamej, dobrovoľnej a všeobecnej demokracie zabezpečujúcej ľuďom možnosť diskutovať o všetkom, čo sa týka verejného rozpočtu a politiky a zároveň prijímať relevantné rozhodnutia. Občan tak nielen že volí, ale je priamo vtiahnutý do procesu... Uribatam de Souza

utopia.sk

Realizovať utópie

V jednom rozhovore týkajúcom sa sčasti narastajúcemu významu Latinskej Ameriky v súčasnej geopolitike odpovedal slovinský filozof a psychoanalytik Slavoj Žižek, že ani tak nie je zaujímavé sledovať kroky, ktoré podstupujú krajiny takzvaného centra, ale tie postupy, ktoré uskutočňujú krajiny takzvanej periférie. Prirodzene, centrum a periféria majú vždy viaceré ťažiská.

utopia.sk

Veselý prístav Bratislava

Stop urbicíde – genocíde mesta!