Projekt má ambíciu koncentrovať informácie z rôznych zdrojov o občianskej participácii v stredoeurópsom regióne.

Súčasťou projektu je technologická a metodická podpora aktívnych občanov, komunít, samospráv a iných inštitúcií zavádzajúcich prvky občianskej a zamestnaneckej participácie.

Téme Participatívnych rozpočtov ako jednej z aplikácie občianskej participácie na úrovni samospráv sa venuje aj projekt Porto Alegre.

Novinky z komunít Novinky z komunít

Späť

Korporátní protektorát

I dluh z obchodní transakce může být investicí a spadat tak nikoli pod obchodní soud, nýbrž pod arbitráž – tyto a podobné finty ve prospěch firem na úkor států, obyvatel, občanů, zaměstnanců a spotřebitelů a na osekání vlivu demokratických orgánů ve prospěch jmenovaných přináší smlouva CETA, kterou s Kanadou uzavřela EU a nyní je na parlamentech členských států, aby ji ratifikovaly. Pozadu ve vstřícnosti ke korporacím však nezaostává ani smlouva o službách TISA, vyplynulo z vystoupení ekonoma Jiřího Štega a aktivisty Jana Májíčka na semináři o těchto dvou smlouvách, který uspořádala 27. února Škola alternativ v Praze.

 

Hrozba miliardových arbitráží

Šteg úvodem konstatoval, že vzhledem k tomu, že obchodní politika spadá do kompetence EK, tato část smlouvy CETA již platí, a parlamenty (národní, případně někde regionální dle dané ústavy) budou vlastně rozhodovat pouze o politické části; otázkou je ovšem určení hranice mezi těmto částmi. Připomněl anabázi tvorby CETA, kdy původní text o cca 1500 stranách se vlastně utajeně změnil a rozrostl na 2200 stran (plus 6000 stran Lisabonské smlouvy, s níž je často svázán). I přesto trvalo výboru Senátu ČR pro EU jen 15 minut, aby dohodu schválil, další z výborů to stihl za půl hodiny.... Přitom na jedné straně je dle dopadové studie pozitivní přínos 0,00172 % růstu HDP/6 let, resp. na občana ČR 19 Kč ročně, a na straně druhé hrozba miliardových ztrát z arbitráží korporací proti republice, pokud firma usoudí, že nově přijaté zákony (třebaže demokraticky) jí snižují budoucí možné zisky. (Kupř. arbitráž s náhradou škody 1,0 miliardy Kč dolehne na každého z občanů ČR sumou 100 Kč – pozn. autora.). Nejasné je riziko ze smlouvy NAFTA, kterou má Kanada uzavřenu s USA a Mexikem, zda a jak by se tedy subjekty z těchto zemí mohly zapojit do vazeb CETA. Kupř. obrovské množství kanadských výrobků obsahuje díly od subdodavatelů z USA a ti by tak mohli spadat pod ustanovení smlouvy CETA, nemluvě o zřízení poboček v Kanadě. Za zločinnou konstrukci a meritokracii označil Šteg nové rozhodovací orgány sporů smluvních stran, které by nijak nevycházely z voleb, ale byly obsazovány už beztak málo demokratickými nebo jen jmenovanými či úřednickými orgány EU. Varoval i před dalším znásilněním evropského práva jinými ustanoveními CETA. Poukázal i na časový horizont, kdy sice smlouva může být vypovězena do 180 dnů, ale investice budou „chráněny" 20 let.

 

Moc ve prospěch korporací

Májíček při rozboru smlouvy TISA prohlásil, že jde o novou rovinu zajištění zisku – nikoli v tržním prostředí s firemní konkurencí, nýbrž rentou vysávající veřejnou správu. Negativa TISA shrnul do desatera bodů. EU ve smlouvě TISA otevřela korporacím veřejné služby – školství, zdravotnictví, sociální systém, poštovní služby atd. Cílem je deregulace, zmrazení a postupné odbourávání vlivu veřejné správy, tj. demokratických institucí ve prospěch korporací. Jednání je, dle něho, vedeno v duchu hesla „co je dobré pro byznys, je dobré pro všechny". Jako příklad uvedl kupčení s osobními daty, které v EU je omezeno, nikoli ale v USA, takže se můžeme dostat do situace, kdy díky znalosti zdravotního stavu, životních a nákupních návyků a finanční situace budou spotřebitelé obesíláni na internetu či jinde cílenou reklamou atp.

 

Vyzýváme k odporu

Přednášející se shodli, že tyto smlouvy (plus předchůdkyně ACTA či současní pandanti jako TTIP a TTP) jsou již léta tvořeny dle stejných zásad: deregulace, deetatizace, privatizace, přičemž neoliberální snaha osekat demokratické instituce a zmocnit se dosud veřejných služeb sílí. Jak ovšem poznamenal Májíček, posiluje i odpor proti těmto snahám, během let se občanské aktivity zesíťovaly a z někdejších protestů víceméně regionálně koncentrovaných se rozrostly v celounijní odpor. Korporátní moc a – jak zaznělo v diskusi – „kompradorská buržoazie" mají své loutky ve státní, resp. veřejné správě, politiky a ministerské úředníky, které by měly aktivní občané volat k transparentnímu podávání informací a k zodpovědnosti. ČR si tak v CETA vyjednala jen výjimky na regionální názvy produktů, zatímco řada jiných států si vymohla daleko zásadnější výjimky a osvobození z uplatňování smlouvy (SRN např. svůj sociální systém). Šteg a Májíček vyzvali k odporu proti smlouvám, houževnatému, neboť je naděje, že zvláště v SRN, Francii a Belgii, bude odpor občanů a poslanců natolik silný, že smlouvu zablokují. K dispozici je již kritická analýza smlouvy CETA, kterou lze šířit.

(kru)

Priemerne (0 Hlasy)


Novinky Novinky

utopia.sk

Právo na mesto a distribúcia priestoru

Myšlienka na právo na mesto je úzko spätá s francúzskym filozofom Henrym Lefebvreom. Jeho práca je reakciou na spoločenské vzťahy v liberálnom kapitalizme, ktoré tvarujú podobu dnešných miest. Lefebre vyzýva k radikálnej reštrukturalizácii spoločenských, politických a ekonomických vzťahov v meste a k prepracovaniu aktuálnej štruktúry liberálno-demokratického občianstva. Jeho koncept práva na mesto prepracováva rozhodovací proces v meste: preorientováva našu pozornosť od rozhodovania štátu smerom k produkcii mestského priestoru.

utopia.sk

Participatívny rozpočet pre Lisabon

Medzi európske mestá, ktoré hľadajú riešenie starých problémov ako aj rôznych novodobých komplikovaných fenoménov urbanistického, demografického a sociálneho rozvoja, už patrí aj hlavné mesto Portugalska Lisabon. Participatívny rozpočet sa ukazuje ako efektívne inovatívne riešenie najmä pre veľké mestá, ktoré bývajú (v niektorých súvislostiach paradoxne) veľmi často najväčšmi postihnuté hospodárskou krízou ako aj odcudzením jeho vlastných a novoprichádzajúcich obyvateľov.

utopia.sk

Ako hľadať spôsoby ochrany kultúrneho dedičstva

Medzi projekty v Latinskej Amerike, ktoré môžu poslúžiť ako dobrá inšpirácia aj pre Slovensko, určite patria prípady úspešnej rekonštrukcie historických objektov zdanlivo beznádejne odsúdených na zánik, a to nielen pre nedostatok financií, čo sa najčastejšie uvádza len ako vhodné a údajne neprekonateľné alibi, ale predovšetkým pre vytrvalý nezáujem obyvateľov, vedenia mesta či dediny alebo, ako je to často aj v prípade Slovenska – všeobecnej apatie, ktorá predpokladá, že daný stav je síce smutný, ale nedá sa zmeniť, lebo ľudia jednoducho nemajú žiadny vplyv.

utopia.sk

Participatívny rozpočet v Porto Alegre

Pri hľadaní spôsobov riešenia situácie sa o alternatívnom lokálnom  rozvoji začalo v Brazílii nanovo hovoriť až s vypuknutím krízy v 80.tych rokoch 20. storočia. Vzhľadom na sociálno-historický kontext a urbanistickú politiku príznačnú pre krajiny tretieho sveta, pri ktorej dochádza k čoraz hlbšiemu vylučovaniu celých skupín obyvateľstva a následne k ich právnej kriminalizácii neprekvapuje, že doposiaľ najznámejší medzinárodný model spravovania mesta sa začal práve v Latinskej Amerike.

utopia.sk

Participatívne rozpočty – nástroje participatívnej demokracie

Od definície k úsiliu

Participatívny rozpočet je proces priamej, dobrovoľnej a všeobecnej demokracie zabezpečujúcej ľuďom možnosť diskutovať o všetkom, čo sa týka verejného rozpočtu a politiky a zároveň prijímať relevantné rozhodnutia. Občan tak nielen že volí, ale je priamo vtiahnutý do procesu... Uribatam de Souza

utopia.sk

Realizovať utópie

V jednom rozhovore týkajúcom sa sčasti narastajúcemu významu Latinskej Ameriky v súčasnej geopolitike odpovedal slovinský filozof a psychoanalytik Slavoj Žižek, že ani tak nie je zaujímavé sledovať kroky, ktoré podstupujú krajiny takzvaného centra, ale tie postupy, ktoré uskutočňujú krajiny takzvanej periférie. Prirodzene, centrum a periféria majú vždy viaceré ťažiská.

utopia.sk

Veselý prístav Bratislava

Stop urbicíde – genocíde mesta!