Projekt má ambíciu koncentrovať informácie z rôznych zdrojov o občianskej participácii v stredoeurópsom regióne.

Súčasťou projektu je technologická a metodická podpora aktívnych občanov, komunít, samospráv a iných inštitúcií zavádzajúcich prvky občianskej a zamestnaneckej participácie.

Téme Participatívnych rozpočtov ako jednej z aplikácie občianskej participácie na úrovni samospráv sa venuje aj projekt Porto Alegre.

Novinky z komunít Novinky z komunít

Späť

Vize kooperativní budoucnosti: z Bratislavy nejen pro střední Evropu

Autor/ka: Alternativa Zdola
Na mezinárodní konferenci o družstevnictví pro 21. století v Bratislavě byl analyzován současný stav družstevnictví v zemích visegradské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Účastníci z celého světa a z různých sektorů se shodli, že družstva mohou, dokážou a v zájmu celé společnosti mají budovat „lepší svět".

 

Ve dnech 4. až 6. prosince 2014 se v Bratislavě konala mezinárodní interdisciplinární konference Vize kooperativní budoucnosti: družstevnictví pro 21. století nejen v Evropě. Její účastníci diskutovali o postavení a úloze družstev v zemích visegradské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko), ovšem v širším kontextu zkušeností ze západní a jihovýchodní Evropy. Konference byla součástí projektu Družstevní ekonomika jako cesta k inkluzivnímu sociálnímu a hospodářskému rozvoji, který podpořil Mezinárodní visegradský fond.

Konference se zúčastnilo více než 40 účastníků nejen ze střední Evropy, ale i z Bulharska, Řecka, Turecka, Nizozemska, Spojených států a Brazílie. Byli to lidé z místní i celostátní politiky, akademické sféry, nevládních neziskových organizací a samozřejmě z praxe – výrobních, spotřebních, bytových a kulturních družstev a jejich svazů. Konkrétně například Iveta Chmelová, předsedkyně Slovenského svazu výrobních družstev.

Českou republiku v projektu zastupuje iniciativa Alternativa zdola. Ilona Švihlíková vystoupila v několika panelových diskusích. „Je ostuda, jak české vlády, včetně těch, které vedla a vede sociální demokracie, přehlížejí družstevní hnutí. Přitom se ukazuje doslova po celém světě, že družstevnictví významně přispívá ke společenské soudržnosti a udržitelnému rozvoji. Zcela aktuálně se Česká národní banka pokouší legislativní cestou prakticky zlikvidovat sektor družstevních záložen. Tomu musíme zabránit. Kde byly spáchány trestné činy, jistě mají být potrestány. ´Kampeličky´ mohou jistě být omezeny co do velikosti (výše základního kapitálu nebo počtu členů), ale musejí mít zaručený prostor pro zodpovědné a efektivní hospodaření s vklady svých členů. Navržená novela příslušného zákona je v tom ale krutě omezuje," upozorňuje Ilona Švihlíková.

Jak ukazují tuzemské historické i současné zahraniční zkušenosti (např. ze Španělska a Velké Británie), početná, „dostupná", dobře fungující finanční družstva jsou přitom takřka nutnou podmínkou pro rozvoj celého sektoru. Účastníci konference se shodli, že mnohá středoevropská družstva mají velký potenciál k inovacím, ale nemohou ho uplatnit kvůli faktické podkapitalizaci a špatnému přístupu ke konvenčním úvěrům. „V úterý 9. prosince tak nebudou poslanci rozhodovat jen o osudu několika zbývajících ´kampeliček´ v Česku, ale mohou, bohužel, podstatně ztížit rozvoj celého družstevního sektoru," připomíná Švihlíková.

Další účastníci z ČR prezentovali své zkušenosti s družstevním a sociálním podnikáním a názory na ně: Jiří Guth (Měšťanský pivovar Borovany a Kulturní noviny), Miroslav Kerouš (DUP Pelhřimov), Markéta Vinkelhoferová (Fair & Bio) a Petr Jelínek (Autonapůl a Kulturní noviny). Akademickou sféru zastupovala ekonomka Magdalena Hunčová (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem) a politický filozof Martin Škabraha (Univerzita Palackého v Olomouci).

Partneři projektu ze všech visegrádských států se shodli, že v části společnosti dosud převládá naprosto mylná představa o družstvech jako nějakém komunistickém přežitku. Resentimenty vůči družstvům na konferenci kritizoval i Ľuboš Blaha, poslanec slovenského parlamentu (předseda výboru pro evropské záležitosti). „Kvůli bývalému režimu má vůči družstvům mnoho lidí ve střední a východní Evropě negativní předsudky, což musíme překonat. Na Západě se ale družstevnictví kontinuálně rozvíjí a myšlenky sociální ekonomiky podporuje i Evropská unie. Družstevní, demokratická ekonomika je v principu spravedlivější než ta založená na ryze soukromém vlastnictví. Představuje významný stabilizační prvek v soudobé evropské společnosti, jak můžeme vidět od Španělska až po Skandinávii. Buďme rádi, že v 21. století můžeme navázat, politici i družstevníci, na odkaz Sama Jurkoviče na Slovensku a Františka Kampelíka v českých zemích – a učiňme tak. Přiblížíme se tím "lepšímu světu", což je i heslo mezinárodního družstevního hnutí," uzavírá Blaha.

 

 

Priemerne (0 Hlasy)


Novinky Novinky

utopia.sk

Právo na mesto a distribúcia priestoru

Myšlienka na právo na mesto je úzko spätá s francúzskym filozofom Henrym Lefebvreom. Jeho práca je reakciou na spoločenské vzťahy v liberálnom kapitalizme, ktoré tvarujú podobu dnešných miest. Lefebre vyzýva k radikálnej reštrukturalizácii spoločenských, politických a ekonomických vzťahov v meste a k prepracovaniu aktuálnej štruktúry liberálno-demokratického občianstva. Jeho koncept práva na mesto prepracováva rozhodovací proces v meste: preorientováva našu pozornosť od rozhodovania štátu smerom k produkcii mestského priestoru.

utopia.sk

Participatívny rozpočet pre Lisabon

Medzi európske mestá, ktoré hľadajú riešenie starých problémov ako aj rôznych novodobých komplikovaných fenoménov urbanistického, demografického a sociálneho rozvoja, už patrí aj hlavné mesto Portugalska Lisabon. Participatívny rozpočet sa ukazuje ako efektívne inovatívne riešenie najmä pre veľké mestá, ktoré bývajú (v niektorých súvislostiach paradoxne) veľmi často najväčšmi postihnuté hospodárskou krízou ako aj odcudzením jeho vlastných a novoprichádzajúcich obyvateľov.

utopia.sk

Ako hľadať spôsoby ochrany kultúrneho dedičstva

Medzi projekty v Latinskej Amerike, ktoré môžu poslúžiť ako dobrá inšpirácia aj pre Slovensko, určite patria prípady úspešnej rekonštrukcie historických objektov zdanlivo beznádejne odsúdených na zánik, a to nielen pre nedostatok financií, čo sa najčastejšie uvádza len ako vhodné a údajne neprekonateľné alibi, ale predovšetkým pre vytrvalý nezáujem obyvateľov, vedenia mesta či dediny alebo, ako je to často aj v prípade Slovenska – všeobecnej apatie, ktorá predpokladá, že daný stav je síce smutný, ale nedá sa zmeniť, lebo ľudia jednoducho nemajú žiadny vplyv.

utopia.sk

Participatívny rozpočet v Porto Alegre

Pri hľadaní spôsobov riešenia situácie sa o alternatívnom lokálnom  rozvoji začalo v Brazílii nanovo hovoriť až s vypuknutím krízy v 80.tych rokoch 20. storočia. Vzhľadom na sociálno-historický kontext a urbanistickú politiku príznačnú pre krajiny tretieho sveta, pri ktorej dochádza k čoraz hlbšiemu vylučovaniu celých skupín obyvateľstva a následne k ich právnej kriminalizácii neprekvapuje, že doposiaľ najznámejší medzinárodný model spravovania mesta sa začal práve v Latinskej Amerike.

utopia.sk

Participatívne rozpočty – nástroje participatívnej demokracie

Od definície k úsiliu

Participatívny rozpočet je proces priamej, dobrovoľnej a všeobecnej demokracie zabezpečujúcej ľuďom možnosť diskutovať o všetkom, čo sa týka verejného rozpočtu a politiky a zároveň prijímať relevantné rozhodnutia. Občan tak nielen že volí, ale je priamo vtiahnutý do procesu... Uribatam de Souza

utopia.sk

Realizovať utópie

V jednom rozhovore týkajúcom sa sčasti narastajúcemu významu Latinskej Ameriky v súčasnej geopolitike odpovedal slovinský filozof a psychoanalytik Slavoj Žižek, že ani tak nie je zaujímavé sledovať kroky, ktoré podstupujú krajiny takzvaného centra, ale tie postupy, ktoré uskutočňujú krajiny takzvanej periférie. Prirodzene, centrum a periféria majú vždy viaceré ťažiská.

utopia.sk

Veselý prístav Bratislava

Stop urbicíde – genocíde mesta!