Projekt má ambíciu koncentrovať informácie z rôznych zdrojov o občianskej participácii v stredoeurópsom regióne.

Súčasťou projektu je technologická a metodická podpora aktívnych občanov, komunít, samospráv a iných inštitúcií zavádzajúcich prvky občianskej a zamestnaneckej participácie.

Téme Participatívnych rozpočtov ako jednej z aplikácie občianskej participácie na úrovni samospráv sa venuje aj projekt Porto Alegre.

Novinky z komunít Novinky z komunít

Späť

ZD Haňovice – ne jen tak ledajaké družstvo

V obzvláště ledový dubnový den jsem měla možnost navštívit, při cestě na přednášku do Zlína, JZD Haňovice, považované za vzor a inspiraci pro ostatní družstevní podniky.

http://www.zdhanovice.cz/cs/

JZD a následně ZD Haňovice si prošlo pohnutou historií( podobně jako celé naše zemědělství), ale podařilo se mu udržet svou existenci a ještě posílit produkční potenciál i přes transformační vlnu 90. let, která byla charakteristická pro transformací JZD ze zákona tzv.3T, která družstvům skutečně nepřála (tedy tehdejším členům). Zde se nebral do úvahy podíl vytvořených hodnot a zejména se vyloučily podíly a spoluvlastnictví z tzv .hospodářských družstev (mlékárny, výkup, atd.) Nástupnické družstvo vyřídilo své podíly oprávněným osobám a udrželo si do značné míry kontinuitu sahající k 60. letům, tedy k období svého založení.

Moderní skleník

Že se nejedná o žádné ledajaké družstvo, bylo vidět ještě dříve, než jsme se setkali s předsedou Ing. Václavem Kubou. Přidružená výroba tohoto družstva zahrnuje totiž například využívání 3D tisku.

Povídali jsme si nejen o „běžném" hospodaření družstva, které zahrnuje i živočišnou výrobu tj.  produkce mléka včetně produkce  vepřového masa s uzavřeným obratem stáda a s odchovem selat na prasnici kolem 30 ks. ZD provozuje  a také bioplynovou stanici. S panem předsedou jsme diskutovali kromě problematiky řízení podniku a jeho hospodaření také o družstevnictví jako hnutí. Právě bioplynová stanice dala vzniknout možnosti aplikovat jeden z přístupů doc. Čuby, který je – podobně jako ing. Kuba – vůči dotacím a dotačním schématům celkově vrcholně skeptický. Zde  se zaměřili na využití odpadního tepla BPS, v ČR tvořící z hlediska energie cca 48% energie, která odchází z BPS bez užitku, čili využití tepelné energie. BPS primárně vyrábějí elektřinu, tu dodávají do sítě a teplo je prakticky nevyužívané. Zde ho využili. Z našich dostupných informací se jedná o první skleníkový komplex, který vznikl v rámci ZD v ČR. Obdobný komplex , ale na bázi soukromého vlastnictví, vznikl u Miroslavi na Znojemsku, kde se zabývají produkcí bylin v květináčích. Celkově se dá říci, že v ČR je cca 517 BPS, okolo nichž by mohlo vzniknout minimálně 500 ha skleníků. Produkce skleníkových plodin by si ušetřila cestování, zkrátila by se cesta ke spotřebiteli a vzniklo by mnoho pracovních míst. Tedy kvalitní produkce a řešení sociálního problému venkova – nedostatek práce vedoucí často k sociálnímu vyloučení. V ZD Haňovice se hospodařením v 3 ha skleníku zabývá 34 pracovníků. Potenciálně by tedy díky využívaní odpadního tepla mohlo vzniknout cca 17 000 pracovních míst.

Moderní skleník rozkládající se na třech hektarech využívá tedy jinak a jinde nevyužívané odpadní teplo blízké bioplynky k pěstování rajčat (která chutnají jako domácí, jak jsme se mohli přesvědčit). Jedná se o velmi moderní zařízení se snahou o maximální využití moderních biopreparátů v ochraně rostlin před škůdci i chorobami, např. k opylování se využívá speciálních čmeláků.

K principální změně ve využívání rezerv, kam patří i odpadní teplo z bíoplynek, by mělo vést k regionalizaci zemědělství, vzniku pracovních míst a tedy k regionalizaci produkce třeba zeleniny s odbytem vedoucím až k exportu by napomohlo českým a moravským producentům a vyřešilo by i nemalý problém venkova. Vedlo by i k potravinové soběstačnosti, jak bylo i představeno na mezinárodní konferenci ve Zlíně v roce 2012 v režii doc. Čuby „Zemědělství na příších 20 let". Zejména by se však mělo přemýšlet o využívání inovací a celkově se zabývat státem garantovaným přístupem k intelektualizovaným službám na úrovni center, např. krajů.

Špatný image družstev

S ing. Kubou jsme diskutovali o družstevnictví. On sám se domnívá, že prosazovat jakékoliv změny přes politickou sféru nemá smysl. V jeho očích je hlavním problémem družstev „špatný image" nastavený současným a předchozím mediálním tlakem, kterému žádná legislativní úprava nepomůže – zde bude nápomocná jenom osvěta a pozměněný přístup.  Proto se spíš kloní k tomu propagovat výsledky dobrých družstev, jejich úspěchy jinou než politickou cestou. Koneckonců tato krátká zpráva od těch, kteří jsme se účastnili návštěvy Haňovic, je i toho příkladem.

Ilona Švihlíková

Priemerne (0 Hlasy)


Novinky Novinky

utopia.sk

Právo na mesto a distribúcia priestoru

Myšlienka na právo na mesto je úzko spätá s francúzskym filozofom Henrym Lefebvreom. Jeho práca je reakciou na spoločenské vzťahy v liberálnom kapitalizme, ktoré tvarujú podobu dnešných miest. Lefebre vyzýva k radikálnej reštrukturalizácii spoločenských, politických a ekonomických vzťahov v meste a k prepracovaniu aktuálnej štruktúry liberálno-demokratického občianstva. Jeho koncept práva na mesto prepracováva rozhodovací proces v meste: preorientováva našu pozornosť od rozhodovania štátu smerom k produkcii mestského priestoru.

utopia.sk

Participatívny rozpočet pre Lisabon

Medzi európske mestá, ktoré hľadajú riešenie starých problémov ako aj rôznych novodobých komplikovaných fenoménov urbanistického, demografického a sociálneho rozvoja, už patrí aj hlavné mesto Portugalska Lisabon. Participatívny rozpočet sa ukazuje ako efektívne inovatívne riešenie najmä pre veľké mestá, ktoré bývajú (v niektorých súvislostiach paradoxne) veľmi často najväčšmi postihnuté hospodárskou krízou ako aj odcudzením jeho vlastných a novoprichádzajúcich obyvateľov.

utopia.sk

Ako hľadať spôsoby ochrany kultúrneho dedičstva

Medzi projekty v Latinskej Amerike, ktoré môžu poslúžiť ako dobrá inšpirácia aj pre Slovensko, určite patria prípady úspešnej rekonštrukcie historických objektov zdanlivo beznádejne odsúdených na zánik, a to nielen pre nedostatok financií, čo sa najčastejšie uvádza len ako vhodné a údajne neprekonateľné alibi, ale predovšetkým pre vytrvalý nezáujem obyvateľov, vedenia mesta či dediny alebo, ako je to často aj v prípade Slovenska – všeobecnej apatie, ktorá predpokladá, že daný stav je síce smutný, ale nedá sa zmeniť, lebo ľudia jednoducho nemajú žiadny vplyv.

utopia.sk

Participatívny rozpočet v Porto Alegre

Pri hľadaní spôsobov riešenia situácie sa o alternatívnom lokálnom  rozvoji začalo v Brazílii nanovo hovoriť až s vypuknutím krízy v 80.tych rokoch 20. storočia. Vzhľadom na sociálno-historický kontext a urbanistickú politiku príznačnú pre krajiny tretieho sveta, pri ktorej dochádza k čoraz hlbšiemu vylučovaniu celých skupín obyvateľstva a následne k ich právnej kriminalizácii neprekvapuje, že doposiaľ najznámejší medzinárodný model spravovania mesta sa začal práve v Latinskej Amerike.

utopia.sk

Participatívne rozpočty – nástroje participatívnej demokracie

Od definície k úsiliu

Participatívny rozpočet je proces priamej, dobrovoľnej a všeobecnej demokracie zabezpečujúcej ľuďom možnosť diskutovať o všetkom, čo sa týka verejného rozpočtu a politiky a zároveň prijímať relevantné rozhodnutia. Občan tak nielen že volí, ale je priamo vtiahnutý do procesu... Uribatam de Souza

utopia.sk

Realizovať utópie

V jednom rozhovore týkajúcom sa sčasti narastajúcemu významu Latinskej Ameriky v súčasnej geopolitike odpovedal slovinský filozof a psychoanalytik Slavoj Žižek, že ani tak nie je zaujímavé sledovať kroky, ktoré podstupujú krajiny takzvaného centra, ale tie postupy, ktoré uskutočňujú krajiny takzvanej periférie. Prirodzene, centrum a periféria majú vždy viaceré ťažiská.

utopia.sk

Veselý prístav Bratislava

Stop urbicíde – genocíde mesta!