Projekt má ambíciu koncentrovať informácie z rôznych zdrojov o občianskej participácii v stredoeurópsom regióne.

Súčasťou projektu je technologická a metodická podpora aktívnych občanov, komunít, samospráv a iných inštitúcií zavádzajúcich prvky občianskej a zamestnaneckej participácie.

Téme Participatívnych rozpočtov ako jednej z aplikácie občianskej participácie na úrovni samospráv sa venuje aj projekt Porto Alegre.

Novinky z komunít Novinky z komunít

Späť

Zdanění LETS systémů

Zdanění LETS výměnných aktivit:

Zdanění „LET systémů" v České republice

V České republice je provozováno několik tzv. LET systémů, které představují alternativní institut lokálního obchodování . Proto považuji za vhodné stručně analyzovat právní východiska jejich fungování, jelikož této problematice je věnováno bohužel doposud málo pozornosti.

LETS je zkratka anglického "local exchange trading systems". Tyto pojmy můžeme přeložit jako obchodní systémy místní měny. První místní směnné systémy vznikaly v Kanadě v 80. letech jako nástroj řešení sociálních problémů v určitých regionech. LETS je tedy alternativní ekonomický systém, který má za cíl napomoci místnímu obchodování v malých komunitách. Tvoří ho skupina lidí, kteří k ekonomickým transakcím mezi sebou nepoužívají normální zákonnou měnu (např. koruny), ale měnu vlastní, takovou, kterou si sami vytvořili (podrobněji na  http://lets-linkup.com). Jinak můžeme LET systém definovat jako směnu služeb a výrobků na základě bezhotovostních plateb realizovaných ve smyšlených platebních jednotkách, přičemž jednotlivé transakce vede zúčtovací centrum. LETS neslouží jako náhražka současného peněžního systému, ale jako jeho doplněk, tzn. plní pouze komplementární funkci (http://lets.ecn.cz/index.htm).

Vlastnímu provozování systémů tohoto druhu v České republice nic nebrání. V oblasti občanskoprávních vztahů platí princip autonomie vůle. Přímo možnost uzavirání inominátních právních úkonů umožňuje § 51 občanského zákoníku. Takový úkon (kromě obecných náležitostí a předpokladů) nesmí odporovat obsahu nebo účelu občanského zákoníku. Provozovatelé, resp. účastníci takového systému musí respektovat vnitrostátní normy především z oblasti práva občanského, měnového, daňového, popř. obchodního a zabránit tak případnému zneužití, popř. selhání při nesplacení závazků. Základní povinnosti je vést korunové ekvivalenty hodnot transakci v účetnictví. Tyto transakce by pak mohly podléhat zdanění. V úvahu přichází především daň z příjmů fyzických. Pro správné stanovení hodnoty transakce se aplikují oceňovací předpisy.

Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, jsou osvobozeny: příjmy z  prodeje movitých věcí (toto osvobození se nevztahuje na příjmy z  prodeje motorových vozidel, letadel a  lodí). Považuji za nutné vycházet také z  § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů v platném znění. Pak by se na jednotlivé účastníky LETS mohla vztahovat povinnosti zdaňovat tzv. ostatní příjmy. Myslím si, že transakce v rámci LETS je možno subsumovat také pod ustanovení § 10 odst. písm. a), kde se hovoří o příjmech z  příležitostných činností nebo z  příležitostného pronájmu movitých věcí. Tyto příjmy můžou být osvobozené od daně (podle ustanovení § 10 odst. 3 písm. a) ) pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč,  přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo

 Základem daně ( tzv. dílčím základem daně) z „ostatních příjmů" je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s  jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k  rozdílu se  nepřihlíží!

Podle zákona č. 151/1997 Sb. ( zákona o oceňování majetku) se transakce v LETS jakožto nepeněžní příjmy oceňují obvyklou cenou. Obvyklou cenou se  rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v  tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do  její výše se  nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Pokud by měl finanční úřad pochybnosti o správném ocenění transakce, může zahájit vytýkací řízení podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Poplatník pak musí v určité lhůtě doložit, jak došel k uváděným hodnotám. Není-li nadále finanční úřad spokojen s výpočtem daňové povinnosti, určí sám s využitím „pomůcek" základ daně a příslušnou daň vyměří. O  stanoveném základu daně a  vyměřené dani vyrozumí správce daně daňový subjekt platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. Poplatník může podat opravný prostředek (odvolání).

Je pravděpodobné, že v budoucnu budou tzv. „místní obchodní systémy" hrát v české ekonomice mnohem významnější roli než je tomu dnes, neboť umožňují usnadnění sociální situace určitých skupin obyvatel, a lze tak důvodně předpokládat podporu ze strany státu. K tomuto procesu bude potřebná podrobnější právní regulace.

Použité prameny:
- Harasimovič, P. : Analýza alternativních platebního systému LET Systém. Diplomová práce ESF MU. Brno 2003.
- Mrkývka, P. a kol. : Finanční právo a finanční správa. Masarykova univerzita. Brno 2004.
- Kaniová, L., Schillerová, I., : Správa daní – úplné znění zákona. Komentář. Judikatura. Linde. Praha 2001.
- Schraven, J. : The Economics of Local Exchange and Trade systéme. International Journal of Community Currency Research. 2002.

- http://finance.cz
- http://lets-linkup.com
- http://lets.ecn.cz/index.htm
- http://www.letseurope.info/

- http://www.lets.cz/

Autor: David Jopek, 2005

http://spravni.juristic.cz/549390/clanek/spravni2.html

 

Shrnutí: 

1. Nepeněžní příjmy i výdaje  plynoucí z LETS aktivit  je třeba oceňovat  „cenou obvyklou"  

2. Daňový základ = příjmy  po odečtení nákladů (peněžních a nepeněžních ) prokazatelně  vynaložených na dosažení příjmů.

3. Pokud tento  daňový základ  není vyšší než  20 000Kč , pak je osvobozen od daně z příjmů.  

 

 

Priemerne (0 Hlasy)


Novinky Novinky

utopia.sk

Právo na mesto a distribúcia priestoru

Myšlienka na právo na mesto je úzko spätá s francúzskym filozofom Henrym Lefebvreom. Jeho práca je reakciou na spoločenské vzťahy v liberálnom kapitalizme, ktoré tvarujú podobu dnešných miest. Lefebre vyzýva k radikálnej reštrukturalizácii spoločenských, politických a ekonomických vzťahov v meste a k prepracovaniu aktuálnej štruktúry liberálno-demokratického občianstva. Jeho koncept práva na mesto prepracováva rozhodovací proces v meste: preorientováva našu pozornosť od rozhodovania štátu smerom k produkcii mestského priestoru.

utopia.sk

Participatívny rozpočet pre Lisabon

Medzi európske mestá, ktoré hľadajú riešenie starých problémov ako aj rôznych novodobých komplikovaných fenoménov urbanistického, demografického a sociálneho rozvoja, už patrí aj hlavné mesto Portugalska Lisabon. Participatívny rozpočet sa ukazuje ako efektívne inovatívne riešenie najmä pre veľké mestá, ktoré bývajú (v niektorých súvislostiach paradoxne) veľmi často najväčšmi postihnuté hospodárskou krízou ako aj odcudzením jeho vlastných a novoprichádzajúcich obyvateľov.

utopia.sk

Ako hľadať spôsoby ochrany kultúrneho dedičstva

Medzi projekty v Latinskej Amerike, ktoré môžu poslúžiť ako dobrá inšpirácia aj pre Slovensko, určite patria prípady úspešnej rekonštrukcie historických objektov zdanlivo beznádejne odsúdených na zánik, a to nielen pre nedostatok financií, čo sa najčastejšie uvádza len ako vhodné a údajne neprekonateľné alibi, ale predovšetkým pre vytrvalý nezáujem obyvateľov, vedenia mesta či dediny alebo, ako je to často aj v prípade Slovenska – všeobecnej apatie, ktorá predpokladá, že daný stav je síce smutný, ale nedá sa zmeniť, lebo ľudia jednoducho nemajú žiadny vplyv.

utopia.sk

Participatívny rozpočet v Porto Alegre

Pri hľadaní spôsobov riešenia situácie sa o alternatívnom lokálnom  rozvoji začalo v Brazílii nanovo hovoriť až s vypuknutím krízy v 80.tych rokoch 20. storočia. Vzhľadom na sociálno-historický kontext a urbanistickú politiku príznačnú pre krajiny tretieho sveta, pri ktorej dochádza k čoraz hlbšiemu vylučovaniu celých skupín obyvateľstva a následne k ich právnej kriminalizácii neprekvapuje, že doposiaľ najznámejší medzinárodný model spravovania mesta sa začal práve v Latinskej Amerike.

utopia.sk

Participatívne rozpočty – nástroje participatívnej demokracie

Od definície k úsiliu

Participatívny rozpočet je proces priamej, dobrovoľnej a všeobecnej demokracie zabezpečujúcej ľuďom možnosť diskutovať o všetkom, čo sa týka verejného rozpočtu a politiky a zároveň prijímať relevantné rozhodnutia. Občan tak nielen že volí, ale je priamo vtiahnutý do procesu... Uribatam de Souza

utopia.sk

Realizovať utópie

V jednom rozhovore týkajúcom sa sčasti narastajúcemu významu Latinskej Ameriky v súčasnej geopolitike odpovedal slovinský filozof a psychoanalytik Slavoj Žižek, že ani tak nie je zaujímavé sledovať kroky, ktoré podstupujú krajiny takzvaného centra, ale tie postupy, ktoré uskutočňujú krajiny takzvanej periférie. Prirodzene, centrum a periféria majú vždy viaceré ťažiská.

utopia.sk

Veselý prístav Bratislava

Stop urbicíde – genocíde mesta!