5. července si připomínáme Mezinárodní den družstev vyhlášený OSN

Družstevnictví vzniklo jako účinný nástroj k řešení hromadících se hospodářských a sociálních problémů, které s sebou koncem první poloviny 19. století přinesla průmyslová revoluce a s ní nástup kapitalistického tržního hospodářství.

Družstva představují klíčovou součást ekonomiky 21. století. V posledních letech ekonomické krize se ukázala naléhavá potřeba více diverzifikované globální ekonomiky, a právě družstva jsou v tomto ohledu příkladem dobré praxe, neboť se jedná o demokratickou formu podnikání s pozitivními sociálními dopady, kde každý člen má podíl na rozhodování a na vytvořeném bohatství. Během hospodářské krize prokázala družstva svoji stabilitu. Odolnost družstev je rovněž důležitá v době ekologických problémů a globálních výzev.

I zpráva Evropského parlamentu z června 2013 poukazuje na to, že se v období krize družstva ukázala jako odolnější v porovnání s řadou konvenčních podniků, a to jak z hlediska zaměstnanosti, tak i počtu uzavřených podniků; konstatuje, že navzdory krizi byla zřízena mnohá družstva v nových a inovativních odvětvích a že tuto odolnost dokládá značné množství důkazů, zejména co se týče družstevních bank a družstev v oblasti průmyslu a služeb. Organizace spojených národů zase vyzvala vlády svých členských zemí, aby podporovaly vznik a rozvoj družstevnictví a motivovaly zejména lidi ze sociálně ohrožených skupin k zapojení do vytváření družstev.

Příklady z celého světa potvrzují pozitivní roli družstev. Například v Argentině, kde zaměstnanci vlivem ekonomické krize v letech 1992-2002 převzali správu nad mnoha podniky, dnes družstevní sektor zaměstnává podle některých odhadů až deset milionů lidí. Ve Španělsku, které je známé zejména díky baskickému družstvu Mondragón, tvoří oblast sociálního podnikaní, která zahrnuje i družstva, více než 10 % HDP.

Pro Českou republiku je zajímavá také historie demokratického družstevnictví v českých zemích před rokem 1948. Tradice českého družstevnictví, která patří k nejstarším na světě, se odvíjí od roku 1847. V tomto roce byl v Praze ustanoven Pražský potravní a spořitelní spolek, který tvořil symbiózu spotřebního a spořitelního družstva. Důležitým historickým momentem bylo také vydání družstevního zákona v roce 1873. Přestože se jedná už o dávnou historii, je vidět, že družstevnictví má významný potenciál i v naší zemi.

Právě situací družstevnictví v ČR se zabývá Alternativa zdola, která spolu s čtveřicí partnerských organizací ze zemí Visegrádu uskutečňuje projekt „Rozvoj lokálních ekonomik prostřednictvím družstev", jehož cílem je shromáždit teoretické a praktické poznatky o družstevnictví ve střední Evropě. Ve všech partnerských zemích připravují organizace zajímavé výstupy od historické analýzy, přes právní postavení družstev až po souhrn toho, jak jsou družstva prezentována v médiích. Dále probíhá výzkum, ve kterém se zjišťuje dodržování družstevních principů v praxi a připravuje se velká konference Družstevnictví v Bratislavě.

Text vznikl v rámci projektu Inclusive local economies through cooperatives development , který financuje Mezinárodní vysegrádský fond.