Archív spravodajstva Archív spravodajstva

Atrás

Vize kooperativní budoucnosti: z Bratislavy nejen pro střední Evropu

Autor: Alternativa Zdola
Na mezinárodní konferenci o družstevnictví pro 21. století v Bratislavě byl analyzován současný stav družstevnictví v zemích visegradské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Účastníci z celého světa a z různých sektorů se shodli, že družstva mohou, dokážou a v zájmu celé společnosti mají budovat „lepší svět".

 

Ve dnech 4. až 6. prosince 2014 se v Bratislavě konala mezinárodní interdisciplinární konference Vize kooperativní budoucnosti: družstevnictví pro 21. století nejen v Evropě. Její účastníci diskutovali o postavení a úloze družstev v zemích visegradské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko), ovšem v širším kontextu zkušeností ze západní a jihovýchodní Evropy. Konference byla součástí projektu Družstevní ekonomika jako cesta k inkluzivnímu sociálnímu a hospodářskému rozvoji, který podpořil Mezinárodní visegradský fond.

Konference se zúčastnilo více než 40 účastníků nejen ze střední Evropy, ale i z Bulharska, Řecka, Turecka, Nizozemska, Spojených států a Brazílie. Byli to lidé z místní i celostátní politiky, akademické sféry, nevládních neziskových organizací a samozřejmě z praxe – výrobních, spotřebních, bytových a kulturních družstev a jejich svazů. Konkrétně například Iveta Chmelová, předsedkyně Slovenského svazu výrobních družstev.

Českou republiku v projektu zastupuje iniciativa Alternativa zdola. Ilona Švihlíková vystoupila v několika panelových diskusích. „Je ostuda, jak české vlády, včetně těch, které vedla a vede sociální demokracie, přehlížejí družstevní hnutí. Přitom se ukazuje doslova po celém světě, že družstevnictví významně přispívá ke společenské soudržnosti a udržitelnému rozvoji. Zcela aktuálně se Česká národní banka pokouší legislativní cestou prakticky zlikvidovat sektor družstevních záložen. Tomu musíme zabránit. Kde byly spáchány trestné činy, jistě mají být potrestány. ´Kampeličky´ mohou jistě být omezeny co do velikosti (výše základního kapitálu nebo počtu členů), ale musejí mít zaručený prostor pro zodpovědné a efektivní hospodaření s vklady svých členů. Navržená novela příslušného zákona je v tom ale krutě omezuje," upozorňuje Ilona Švihlíková.

Jak ukazují tuzemské historické i současné zahraniční zkušenosti (např. ze Španělska a Velké Británie), početná, „dostupná", dobře fungující finanční družstva jsou přitom takřka nutnou podmínkou pro rozvoj celého sektoru. Účastníci konference se shodli, že mnohá středoevropská družstva mají velký potenciál k inovacím, ale nemohou ho uplatnit kvůli faktické podkapitalizaci a špatnému přístupu ke konvenčním úvěrům. „V úterý 9. prosince tak nebudou poslanci rozhodovat jen o osudu několika zbývajících ´kampeliček´ v Česku, ale mohou, bohužel, podstatně ztížit rozvoj celého družstevního sektoru," připomíná Švihlíková.

Další účastníci z ČR prezentovali své zkušenosti s družstevním a sociálním podnikáním a názory na ně: Jiří Guth (Měšťanský pivovar Borovany a Kulturní noviny), Miroslav Kerouš (DUP Pelhřimov), Markéta Vinkelhoferová (Fair & Bio) a Petr Jelínek (Autonapůl a Kulturní noviny). Akademickou sféru zastupovala ekonomka Magdalena Hunčová (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem) a politický filozof Martin Škabraha (Univerzita Palackého v Olomouci).

Partneři projektu ze všech visegrádských států se shodli, že v části společnosti dosud převládá naprosto mylná představa o družstvech jako nějakém komunistickém přežitku. Resentimenty vůči družstvům na konferenci kritizoval i Ľuboš Blaha, poslanec slovenského parlamentu (předseda výboru pro evropské záležitosti). „Kvůli bývalému režimu má vůči družstvům mnoho lidí ve střední a východní Evropě negativní předsudky, což musíme překonat. Na Západě se ale družstevnictví kontinuálně rozvíjí a myšlenky sociální ekonomiky podporuje i Evropská unie. Družstevní, demokratická ekonomika je v principu spravedlivější než ta založená na ryze soukromém vlastnictví. Představuje významný stabilizační prvek v soudobé evropské společnosti, jak můžeme vidět od Španělska až po Skandinávii. Buďme rádi, že v 21. století můžeme navázat, politici i družstevníci, na odkaz Sama Jurkoviče na Slovensku a Františka Kampelíka v českých zemích – a učiňme tak. Přiblížíme se tím "lepšímu světu", což je i heslo mezinárodního družstevního hnutí," uzavírá Blaha.

 

 

Promedio (0 Votos)


Z projektov a komunít Utopie Z projektov a komunít Utopie

Autonómna zóna Lafranconi – Otvorený list rektorovi a dekanom UK

Autonómna zóna Lafranconi – Otvorený list rektorovi a dekanom UK

Vážený pán rektor, vážení páni dekani!

            Tento otvorený list vám píšeme so zámerom získať vaše vyjadrenie k projektu Autonómna zóna Lafranconi a k našim návrhom na spoluprácu, ktoré sme vám v rámci tejto iniciatívy viackrát predložili.

Autonómna zóna Lafranconi – proces, energia, dobrodružstvo!

Autonómna zóna Lafranconi – proces, energia, dobrodružstvo!

Príbeh jedného z najzaujímavejších projektov bratislavského participatívneho rozpočtu pohľadom organizátorky workshopu:

Projekt Autonómna zóna Lafranconi je na prvý pohľad návrhom intervencií pod mostom. Keď však mám možnosť napísať o ňom tak, ako to vidím ja, je to príbeh, dobrodružstvo spolupráce.

12. stretnutie ľudí zažívajúcich chudobu

12. stretnutie ľudí zažívajúcich chudobu

V dňoch 18. až 20. júna sa v Bruseli uskutočnilo už 12. európske stretnutie ľudí zažívajúcich chudobu. Konalo sa priamo pred Európskym parlamentom v čase jeho rokovania, čo umožnilo zapojiť do diskusií o situácii chudobných ľudí v Európe a vyhliadkach na sociálnejšiu Európu aj národných poslancov Európskeho parlamentu.

Identita priestoru pod mostom Lafranconi

Identita priestoru pod mostom Lafranconi

Most, ako tranzitný bod spája, stimuluje komunitu, verejnosť...V spolupráci s mestom štartujeme projekt Autonómna zóna Lafranconi - flexibilný multifunkčný priestor podporí identitu a bezpečnosť, otvorí nové možnosti trávenia voľného času pre študentov.
,, Je načase, aby sme si plánovači uvedomili, že nevieme takmer nič o ľuďoch. Ak to priznáme, otvoríme dvere pre iné profesie a ich odborné znalosti, poznatky z iných odborov.''
„ Vytvorenie novej koncepcie priestoru, ktorá bude uspokojovať hmotné, citové a duchovné potreby súčasného života."

Hack Camp - miesto, kde sa z myšlienok stávajú reálne projekty

Hack Camp - miesto, kde sa z myšlienok stávajú reálne projekty

PODPORTE ELEKTRONICKÉ OKO SPRAVODLIVOSTI

Bez úplatkov, bezplatne, v teple domova a anonymne zistite, či podpisujete nevýhodnú zmluvu. Podporte náš projekt a spoločne vyčistíme zmluvy od nečestných podmienok raz a navždy.

 

Verejné fórum OpenData - 9.10.2012

Verejné fórum OpenData - 9.10.2012

Verejné fórum OpenData 
 
Kedy a kde: utorok 9. 10. 2012 o 17:00, Primaciálny palác, miestnosť číslo 107.
Priebeh a výsledok participatívneho rozpočtu v Bratislave pre rok 2012

Priebeh a výsledok participatívneho rozpočtu v Bratislave pre rok 2012

Prvý ročník participatívneho rozpočtu (PR) v Bratislave prebiehal v období od apríla do júla 2012. Občania a občianky na pravidelných stretnutiach jednotlivých komunít PR podávali návrhy na zlepšenie mestského priestoru alebo služieb mesta, diskutovali o prioritách komunít a nakoniec na ich základe vypracovali projekty, ktoré sa uchádzali o prostriedky z mestského rozpočtu. Zapojiť do činnosti ktorejkoľvek z komunít sa mohol ktokoľvek, kto mal záujem. Participovať na rozhodovaní o prostriedkoch z mestského rozpočtu bolo možné aj inými spôsobmi. Po celý čas prebiehala Burza nápadov, anketa, ktorej cieľom bolo pozbierať čo najviac kritických podnetov a návrhov na ich riešenie od obyvateľov a obyvateliek Bratislavy na uliciach, verejných akciách alebo na internete na stránke pr.bratislava.sk. Okrem toho prebehlo niekoľko verejných diskusných fór, na ktorých sa rovnako dalo vyjadriť k rozpočtu a prioritám mesta. Občania a občianky mali celú dobu možnosť zapojiť sa do elektronických diskusií na stránke pr.bratislava.sk, na ktorej sú zverejňované výstupy práce v participatívnych komunitách a na verejných zhromaždeniach. 21. júna 2012 sa v Kultúrnom centre Dunaj uskutočnila verejná prezentácia projektov pripravených na základe všetkých podnetov a verejných diskusií v rámci participatívneho rozpočtu pre rok 2012. Po prezentácii sa občania a občianky znova vyjadrovali k projektom a prioritám participatívnych komunít a diskutovali o nich. Rozhodnutie o tom, ktoré projekty získajú podporu z mestského rozpočtu, je výsledkom verejného zvažovania delegátov komunít na zhromaždení z 28. júna 2012 a verejného hlasovania prebiehajúceho do 22. júla 2012.

utopia.sk

Workshop a verejná diskusia: Bratislava ako centrum participatívneho rozpočtovania

Dňa 17. mája 2012 sa v rámci Transeuropa festivalu organizovaného participatívnymi komunitami participatívneho rozpočtu (PR) v Bratislave a OZ Utopia v spolupráci so združením European Alternatives v Justiho sieni Primaciálneho paláca uskutočnilo podujatie Bratislava ako centrum participatívneho rozpočtovania.

Cieľom tohto podujatia bolo predstaviť súčasnú prácu jednotlivých participatívnych komunít, zapojiť do ich aktivít širšiu verejnosť a zároveň komunikovať ich skúsenosti s občanmi z viacerých slovenských a trinástich európskych miest zapojených do Transeuropa festivalu a predovšetkým vytvoriť spoločný dokument, ktorý by informoval o tom, čo oslovení obyvatelia nášho mesta pokladajú za dôležité a tiež o tom, aké sú ďalšie ciele a plány participatívnych komunít.

utopia.sk

Priebeh verejného zvažovania a výsledok pilotného projektu participatívneho rozpočtu

V stredu 7. decembra 2011 sa zavŕšil pilotný projekt participatívneho rozpočtu pre Bratislavu realizovaný v spolupráci občianskeho združenia Utopia a mestskej samosprávy. Pilotný projekt sa oficiálne začal v júli minulého roka tlačovou konferenciou primátora Bratislavy Milana Ftáčnika a zástupcov OZ Utopia. Aktívne zapojilo približne 200 občanov a občianok, ktorí sformovali základy piatich tematických participatívnych komunít. Tie tvoria základnú stavebnú jednotku v procese rozhodovania o rozdelení prostriedkov z rozpočtu samotnými občanmi a občiankami. V prvej fáze prebiehali v jednotlivých komunitách diskusie o kľúčových problémoch mesta a každý účastník mohol podávať návrhy, ktoré by ich pomohli odstrániť či zmierniť. V participatívnom dialógu prebiehajúcom na pravidelných stretnutiach niekoľko mesiacov potom občania a občianky dospeli k dohode o prioritách komunít a na ich základe spracovali niekoľko projektov. Nakoniec každá komunita vybrala dva projekty a dvoch delegátov, ktorí projekty prezentovali a obhajovali vo verejnom zvažovaní na zhromaždení s delegátmi z ostatných komunít.

Dlh, otroctvo a naša predstava slobody I.

Dlh, otroctvo a naša predstava slobody I.

David Graeber je mimoriadny profesor antropológie na fakulte Goldsmiths, ktorá je súčasťou Londýnskej univerzity a ľavicový politický aktivista. Vo Veľkej Británii nedávno vydali jeho poslednú knihu Prvých 5000 rokov dlhu. Skúma v nej vývoj dlhu ako morálneho a ekonomického konceptu a využíva pri tom antropologické dôkazy zo širokého spektra súčasných a historických spoločností.

First Previous Next Last