Archív spravodajstva Archív spravodajstva

Atrás

Zastavme dohodu CETA

Organizácie občianskej spoločnosti z Európskej únie a Kanady žiadajú, aby bola dohoda CETA odmietnutá

Autor: -

Viac ako 450 organizácií z Európskej únie a Kanady podpísalo spoločné vyhlásenie, ktoré odmieta obchodnú dohodu CETA a žiada všetkých volených zástupcov a zástupkyne, aby ju v procese schvaľovania nepodporili. Opodstatnené obavy obrovského množstva ľudí neboli vypočuté. V súčasnosti už máme k dispozícii veľa analýz a argumentov, ktoré potvrdzujú, že táto dohoda len prehĺbi problémy, s ktorými zápasia nielen EÚ a Kanada. Preto treba dohodu CETA zastaviť a s ňou aj akékoľvek ďalšie pokusy o presadzovanie obchodnej politiky, ktorá škodí ľuďom a životnému prostrediu.

Celý text výzvy v anglickom jazyku so signatármi a odkazmi na zdroje tvrdení vo vyhlásení je zverejnený na adrese:
http://www.s2bnetwork.org/european-canadian-civil-society-groups-call-rejection-ceta/

Český preklad textu vyhlásenia si môžete prečítať nižšie.

 

My, neziskové organizace z Kanady a Evropy, se podepisujeme pod toto prohlášení a vyjadřujeme naše vážné obavy ohledně obchodní dohody CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement) mezi Evropskou unií a Kanadou. Během dlouhého procesu vyjednávání a právního dolaďování jsme opakovaně upozorňovaly na zásadní problémy vtextu dohody. Nabídly jsme konkrétní připomínky, které by mohly zapříčinit posun směrem k transparentnější a demokratičtější obchodní politice s důrazem na ochranu životního prostředí a ochranu základních lidských práv. Naše obavy ale nebyly v textu CETA zohledněny. A to je důvod, proč vyjadřujeme odmítavý postoj k ratifikaci této dohody.

Naše obavy sdílí stále rostoucí množství občanů na obou stranách Atlantiku. Rekordní počet 3,5 milionu lidí z celé Evropy podepsalo petici proti CETA a jejímu dvojčeti, TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership). Přes 2100 evropských obcí a regionů se prohlásily za zóny bez TTIP a CETA. V Německu a Kanadě byly podány proti CETA ústavní stížnosti a Soudní dvůr Evropské unie bude pravděpodobně rozhodovat o legalitě systému privilegií pro zahraniční investory známého jako ICS (Investment Court System).
 
Farmáři, odbory, organizace pro ochranu veřejného zdraví, práv spotřebitelů, životního prostředí a práva na soukromí na internetu, další neziskové organizace a malé a střední podniky na obou stranách Atlantiku tuto smlouvu odmítly. V říjnu roku 2016 čtyři lokální vlády v Belgii málem zastavily federální vládu v podpisu CETA pro obavy z negativních dopadů a především kvůli nebezpečnému Investičnímu soudu (ICS – Investment Court System). Kanadská vláda a evropské instituce se přes množství kontroverze provázející přijetí CETA snaží uspíšit její ratifikaci. V Kanadě byla již vytvořena legislativa navazující na tuto dohodu, aniž by byl umožněn čas na veřejnou debatu výsledné podoby textu. Evropský parlament rovněž zkracuje svůj vnitřní schvalovací proces a omezuje tak možnost veřejné debaty o 1600 stranách textu CETA. Po hlasování v Evropském parlamentu budou velké části dohody předběžně uvedeny v platnost, tedy dlouho předtím, než se bude moci k dohodě vyjádřit 28 národních parlamentů členských států. Pro získání podpory k ratifikaci CETA a vyvrácení obav bylo v posledních měsících vydáno několik deklarací. Ovšem ani písmeno dohody CETA nebylo změněno od zveřejnění její finální podoby na začátku roku 2016. Tyto deklarace, včetně „Společného interpretačního nástroje" EU a Kanady nijak neřeší problémy samotného textu CETA, jak zmiňují experti.
 
Chceme zdůraznit některé zásadní připomínky, které k dohodě máme:
 
  • CETA by umožnila tisícům korporací žalovat stát pro legitimní a nediskriminační legislativu na ochranu lidí a životního prostředí. V dohodě CETA a doprovodných deklaracích není nic, co by znemožnilo korporacím použít investiční privilegia k vydírání demokratických zástupců, aby zastavili regulace ve veřejném zájmu, například k předcházení globálnímu oteplování. CETA dokonce umožňuje zahraničním investorům požadovat kompenzace za ušlé budoucí zisky v případě, kdy jsou jejich investice ovlivněny změnou legislativy. Namísto „radikální" reformy systému investičních arbitráží CETA tento systém rozšiřuje a zajišťuje jeho trvalou existenci.
  • Dohodou CETA navrhovaný Investiční soud (ICS – Investment Court System) dává zahraničním investorům vysoce vymahatelná práva, ale žádné odpovídající povinnosti. Tento systém neumožňuje občanům, neziskovým organizacím či odborům žalovat firmy za porušení předpisů na ochranu životního prostředí, pracovního práva, veřejného zdraví a dalších oblastí. Zavedením Investičního soudu (ICS – Investment Court System) by vznikl paralelní systém soudnictví, který by umožnil zahraničním investorům obejít obecné soudy. Existuje riziko, že takový paralelní systém je v rozporu s evropským právem. Investiční soud má diskriminační povahu, protože dává zahraničním investorům práva, která nejsou dostupná ani občanům, ani domácím investorům.
  • V ostrém kontrastu s právy pro korporace, části CETA o ochraně zaměstnanců a udržitelném rozvoji nemohou být efektivně vynucována skrze sankce. Jsou to jen prázdné proklamace, které nijak nezmírňují nebezpečí, které ostatní kapitoly způsobují právům zaměstnanců, životnímu prostředí a opatřením proti globálnímu oteplování.
  • CETA vážně omezuje možnosti vlády vytvořit, rozšířit a regulovat veřejné služby a zvrátit liberalizace a privatizace z minulosti. CETA je první obchodní dohoda EU, která dělá z liberalizace služeb pravidlo a z regulací ve veřejném zájmu výjimku. Tyto ustanovení ohrožují přístup lidí ke službám vysoké kvality, jako jsou voda, doprava, sociální a zdravotní péče a stejně tak pokusy poskytovat veřejné služby v souladu s veřejným zájmem.
  • Nezávislá studie ohledně ekonomického dopadu dohody CETA předvídá ztrátu pracovních míst jak v Kanadě, tak v Evropské unii. Ekonomický růst by byl v případě přijetí dohody pomalejší a nízké přírůstky příjmu by šly vlastníkům kapitálu, nikoliv zaměstnancům. V důsledku by tak CETA přispěla k příjmové nerovnosti.
  • CETA učiní Evropskou Unii a Kanadu náchylnější finančním krizím další liberalizací finančních trhů a omezením možností jejich reforem, které by měly za účel odstranit hlavní příčiny nestability finančních trhů a zabezpečit ochranu klientů a ekonomiky jako celku.
  • CETA by v Kanadě zvýšila cenu léků na předpis nejméně o 850 milionů dolarů ročně. Rovněž by negativně ovlivnila základní práva, jako jsou právo na soukromí a ochranu dat. Dále by omezila možnost Evropské unie a Kanady upustit od excesivně vysoké ochrany duševního vlastnictví, která omezuje přístup k informacím a ztěžuje inovace. Některé časti CETA se značně podobají textu smlouvy ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement), která byla v roce 2012 po tlaku veřejnosti odmítnuta Evropských parlamentem.
  • Ustanovení CETA o regulatorní spolupráci ztíží ochranu veřejného zájmu a posílí roli korporátních lobbistů během legislativního procesu.
  • Na obou stranách Atlantiku by CETA vystavila farmáře: většímu konkurenčnímu tlaku, který by ohrozil jejich živobytí za nevýznamných zisků pro spotřebitele; zvýšené korporátní kontroly nad semeny; ztížení podpory farmářských trhů; a ohrožení vysokých standardů při tvorbě potravin a v důsledku tak podkopávání snah na vytvoření udržitelného zemědělství.
  • Opatření předběžné opatrnosti k ochraně spotřebitelů, veřejného zdraví a životního prostředí mohou být napadena na základě stížností, že jsou neúměrně zatěžující, „nevycházející z vědy" nebo skryté překážky obchodu. V textu CETA a doprovodných deklarací není nic, co by efektivně chránilo roli principu předběžné opatrnosti, který je klíčovým principem evropské legislativy na ochranu spotřebitelů a životního prostředí. Naopak některá ustanovení odkazují na obtížně slučitelné principy.
CETA je výsledkem z velké míry tajného vyjednávacího procesu mezi předchozí kanadskou vládou a předchozí Evropskou komisí. Finální text dohody CETA a doprovodné deklarace ignorují téměř všechny umírněné a velmi specifickéb připomínky navržené aktéry občanské společnosti,které mají za cíl opravit chyby dohody. Nejčerstvější pokusy znovu otevřít vyjednávání, vedené Valonským regionem v Belgii, byly odmítnuty. Nyní je pouze možné dohodu o 1600 stranách odmítnout či přijmout jako celek.
 
Urgujeme, aby:
 
  • Evropský parlament, Kanadský parlament, národní a regionální parlamenty, které mají v ratifikaci dohody slovo, hlasovaly proti ratifikaci dohody CETA a chránily tak práva a zájmy občanů, které reprezentují;
  • mnohé regionální a obecní vlády, které vyjádřily ohledně CETA svoje obavy, přispěly ve veřejné diskuzi a tlaku na ratifikující parlamenty;
  • strany dohody CETA začaly důslednou a demokratickou veřejnou debatu, zahrnující občanskou společnost, za účelem položení základů nové férové a udržitelné agendy mezinárodního obchodu. Ve své současné podobě CETA není progresivní obchodní dohodou. Bylo by chybou přijmout obchodní dohodu s mnoha problematickými ustanoveními jakožto model pro další budoucí dohody. CETA je zpátečnická a agresivní verze agendy volného obchodu tvořené největšími nadnárodními korporacemi na světě a pro jejich zisky. Potřebujeme paradigmatickou změnu k transparentní obchodní politice založené na potřebách lidí a naší planety. Ratifikace dohody CETA by nás vrátila mnoho kroků dozadu od této nutné změny.

Promedio (0 Votos)


Z projektov a komunít Utopie Z projektov a komunít Utopie

Autonómna zóna Lafranconi – Otvorený list rektorovi a dekanom UK

Autonómna zóna Lafranconi – Otvorený list rektorovi a dekanom UK

Vážený pán rektor, vážení páni dekani!

            Tento otvorený list vám píšeme so zámerom získať vaše vyjadrenie k projektu Autonómna zóna Lafranconi a k našim návrhom na spoluprácu, ktoré sme vám v rámci tejto iniciatívy viackrát predložili.

Autonómna zóna Lafranconi – proces, energia, dobrodružstvo!

Autonómna zóna Lafranconi – proces, energia, dobrodružstvo!

Príbeh jedného z najzaujímavejších projektov bratislavského participatívneho rozpočtu pohľadom organizátorky workshopu:

Projekt Autonómna zóna Lafranconi je na prvý pohľad návrhom intervencií pod mostom. Keď však mám možnosť napísať o ňom tak, ako to vidím ja, je to príbeh, dobrodružstvo spolupráce.

12. stretnutie ľudí zažívajúcich chudobu

12. stretnutie ľudí zažívajúcich chudobu

V dňoch 18. až 20. júna sa v Bruseli uskutočnilo už 12. európske stretnutie ľudí zažívajúcich chudobu. Konalo sa priamo pred Európskym parlamentom v čase jeho rokovania, čo umožnilo zapojiť do diskusií o situácii chudobných ľudí v Európe a vyhliadkach na sociálnejšiu Európu aj národných poslancov Európskeho parlamentu.

Identita priestoru pod mostom Lafranconi

Identita priestoru pod mostom Lafranconi

Most, ako tranzitný bod spája, stimuluje komunitu, verejnosť...V spolupráci s mestom štartujeme projekt Autonómna zóna Lafranconi - flexibilný multifunkčný priestor podporí identitu a bezpečnosť, otvorí nové možnosti trávenia voľného času pre študentov.
,, Je načase, aby sme si plánovači uvedomili, že nevieme takmer nič o ľuďoch. Ak to priznáme, otvoríme dvere pre iné profesie a ich odborné znalosti, poznatky z iných odborov.''
„ Vytvorenie novej koncepcie priestoru, ktorá bude uspokojovať hmotné, citové a duchovné potreby súčasného života."

Hack Camp - miesto, kde sa z myšlienok stávajú reálne projekty

Hack Camp - miesto, kde sa z myšlienok stávajú reálne projekty

PODPORTE ELEKTRONICKÉ OKO SPRAVODLIVOSTI

Bez úplatkov, bezplatne, v teple domova a anonymne zistite, či podpisujete nevýhodnú zmluvu. Podporte náš projekt a spoločne vyčistíme zmluvy od nečestných podmienok raz a navždy.

 

Verejné fórum OpenData - 9.10.2012

Verejné fórum OpenData - 9.10.2012

Verejné fórum OpenData 
 
Kedy a kde: utorok 9. 10. 2012 o 17:00, Primaciálny palác, miestnosť číslo 107.
Priebeh a výsledok participatívneho rozpočtu v Bratislave pre rok 2012

Priebeh a výsledok participatívneho rozpočtu v Bratislave pre rok 2012

Prvý ročník participatívneho rozpočtu (PR) v Bratislave prebiehal v období od apríla do júla 2012. Občania a občianky na pravidelných stretnutiach jednotlivých komunít PR podávali návrhy na zlepšenie mestského priestoru alebo služieb mesta, diskutovali o prioritách komunít a nakoniec na ich základe vypracovali projekty, ktoré sa uchádzali o prostriedky z mestského rozpočtu. Zapojiť do činnosti ktorejkoľvek z komunít sa mohol ktokoľvek, kto mal záujem. Participovať na rozhodovaní o prostriedkoch z mestského rozpočtu bolo možné aj inými spôsobmi. Po celý čas prebiehala Burza nápadov, anketa, ktorej cieľom bolo pozbierať čo najviac kritických podnetov a návrhov na ich riešenie od obyvateľov a obyvateliek Bratislavy na uliciach, verejných akciách alebo na internete na stránke pr.bratislava.sk. Okrem toho prebehlo niekoľko verejných diskusných fór, na ktorých sa rovnako dalo vyjadriť k rozpočtu a prioritám mesta. Občania a občianky mali celú dobu možnosť zapojiť sa do elektronických diskusií na stránke pr.bratislava.sk, na ktorej sú zverejňované výstupy práce v participatívnych komunitách a na verejných zhromaždeniach. 21. júna 2012 sa v Kultúrnom centre Dunaj uskutočnila verejná prezentácia projektov pripravených na základe všetkých podnetov a verejných diskusií v rámci participatívneho rozpočtu pre rok 2012. Po prezentácii sa občania a občianky znova vyjadrovali k projektom a prioritám participatívnych komunít a diskutovali o nich. Rozhodnutie o tom, ktoré projekty získajú podporu z mestského rozpočtu, je výsledkom verejného zvažovania delegátov komunít na zhromaždení z 28. júna 2012 a verejného hlasovania prebiehajúceho do 22. júla 2012.

utopia.sk

Workshop a verejná diskusia: Bratislava ako centrum participatívneho rozpočtovania

Dňa 17. mája 2012 sa v rámci Transeuropa festivalu organizovaného participatívnymi komunitami participatívneho rozpočtu (PR) v Bratislave a OZ Utopia v spolupráci so združením European Alternatives v Justiho sieni Primaciálneho paláca uskutočnilo podujatie Bratislava ako centrum participatívneho rozpočtovania.

Cieľom tohto podujatia bolo predstaviť súčasnú prácu jednotlivých participatívnych komunít, zapojiť do ich aktivít širšiu verejnosť a zároveň komunikovať ich skúsenosti s občanmi z viacerých slovenských a trinástich európskych miest zapojených do Transeuropa festivalu a predovšetkým vytvoriť spoločný dokument, ktorý by informoval o tom, čo oslovení obyvatelia nášho mesta pokladajú za dôležité a tiež o tom, aké sú ďalšie ciele a plány participatívnych komunít.

utopia.sk

Priebeh verejného zvažovania a výsledok pilotného projektu participatívneho rozpočtu

V stredu 7. decembra 2011 sa zavŕšil pilotný projekt participatívneho rozpočtu pre Bratislavu realizovaný v spolupráci občianskeho združenia Utopia a mestskej samosprávy. Pilotný projekt sa oficiálne začal v júli minulého roka tlačovou konferenciou primátora Bratislavy Milana Ftáčnika a zástupcov OZ Utopia. Aktívne zapojilo približne 200 občanov a občianok, ktorí sformovali základy piatich tematických participatívnych komunít. Tie tvoria základnú stavebnú jednotku v procese rozhodovania o rozdelení prostriedkov z rozpočtu samotnými občanmi a občiankami. V prvej fáze prebiehali v jednotlivých komunitách diskusie o kľúčových problémoch mesta a každý účastník mohol podávať návrhy, ktoré by ich pomohli odstrániť či zmierniť. V participatívnom dialógu prebiehajúcom na pravidelných stretnutiach niekoľko mesiacov potom občania a občianky dospeli k dohode o prioritách komunít a na ich základe spracovali niekoľko projektov. Nakoniec každá komunita vybrala dva projekty a dvoch delegátov, ktorí projekty prezentovali a obhajovali vo verejnom zvažovaní na zhromaždení s delegátmi z ostatných komunít.

Dlh, otroctvo a naša predstava slobody I.

Dlh, otroctvo a naša predstava slobody I.

David Graeber je mimoriadny profesor antropológie na fakulte Goldsmiths, ktorá je súčasťou Londýnskej univerzity a ľavicový politický aktivista. Vo Veľkej Británii nedávno vydali jeho poslednú knihu Prvých 5000 rokov dlhu. Skúma v nej vývoj dlhu ako morálneho a ekonomického konceptu a využíva pri tom antropologické dôkazy zo širokého spektra súčasných a historických spoločností.

First Previous Next Last